Eva Nováková

Kresby a básně

LÍBÍ SE MI

Líbí se mi muži, líbí se mi ženy
a přesto zůstávám hluchá.
Jalová v okvětí jícnu,
který nepálí na čepeli
dlouhého řapíku
ostrého jak nože,
naběhlého kalichu
jenž klátí se na břichu
rozeklaných dvoj pysků koruny,
kde hospodaří pospolu.
Jednou on a jindy ona.

DVA NA DVA

Půl devátá hodina ranní
klepe na zavřené dveře,
kde po kolenou leze
snižujíc náklady
rychlá služba servisní,
školená profesionálka
s hlubokou znalostí,
specializací na techniku.
V kurníku dva na dva
vyndá zuby a žužlá.

PERVERZNÍ MELASA

Naplnila mě perverzí,
averzí ke kávě bez cukru.
Rád osladím si večer
kostkou nebo dvěma,
lžičkou fantazie
rozplývající se v ústech
a na jazyku.
Štiplavě sladká chuť
plní chuťové pohárky
esencí lisovaných tropů
ženského sirupu,
melasou – černým zlatem.
Zázrakem nad zázraky.

CUKROVÁ DÁMA

Sklízím mačetou,
co zasel jsem.
Pomalu a něžně.
Sekám a kosím
mohutné stéblo
cukrové dámy.
Vraždil bych
pro kapku
třtinové šťávy.

SÓLO

Načapala mě,
nevěrníka,
dobytka
a zvrhlíka
v jedné osobě,
co po sobě
neuklidí.
Ten svinčík,
jak tomu říká.
A co má být?
Čet jsem si
palčivé titulky
nad obrázky
s balóny, míči
a tenisáky.
Proto tak rád
hraju sólo tenis.
Naběhl mi penis
z té přílišné lásky,
kterou jsem zahrnut,
když nemá čas,
je unavená
nebo má migrénu.

ZLATÝ DÉŠŤ

Vystřídala na stovky podob.
Měnila se pod rukou,
přesýpala v zlaté písky.
V poloze na záda, na boku,
ze zadu, v podřepu.
Slaňovala se v provazech,
po kapkách zlatého deště,
abych snad neumřel žízní,
vlhkostí, s níž mě trýzní.

KAKAO

Je mi přes čtyřicet
a stále piju kakao.
Nápoj mladých jinochů,
co mají v kalhotách.
Nic, nic – co stojí.
Nic, za toleranci
mladých dívek.

MILOSRDENSTVÍ

Obdivuji milosrdenství,
které odpouští
pro nedostatek empatie
špatným herečkám.

Obdivuji milosrdenství,
silných paží a dlouhých prstů,
které se snaží,
aby mu bylo odpuštěno.

Obdivuji milosrdenství,
které přiznává
spletitost ženy.
Z úst do úst šeptá:
Už budu, už budu.

TVÁŘ

Rozkoš nastavila tvář
slunečním paprskům.
Prvním z mnoha.
Je to jako včera.
Krátila se noc
a prodlužoval den
zatím co tála
pod peřinou vzdychaje.
Vpíjela se pod obraz
milencova objetí.
Stvořená pro něho
z vroucích polibků
naplnila pohár
po okraj vzrušená,
jeho ústa byla zkušená.

TKLIVÉ TÓNY

Slyšíš barvité tóny
lučních květů a trav,
cítíš je.
Jsem tu pro tebe
celá
ozvěna v lesích,
srdcovka,
co se rozezněla.
Trhej mě pomalu,
lístek po lístku
na znamení otisku
znav mě, znav
než sežehnou mě
sluneční paprsky
a na popel promění.
Miluj mě v rose.
Orej mě, orej
dokud jsem živá
tvá píseň tklivá.

21. STOLETÍ

21. století je plné komplexů.
Zasazeno do kontextu doby
jsme přesycení a plní
strachů z blízkosti pohlaví.
Čímpak jej asi nahradí?
Přehnaná prudernost tabuizuje.
Sex je tabu. Erotika je tabu.
Kompenzujeme soulož jídlem.
Jíme, abychom zapomněli.
Jíme, abychom nešukali
a pak nás přepadá stres.
Bubák pracujícího lidu,
kterému nic jiného,
než souložit nezbývá.
Vagína je v depresi.
Penis je v depresi.
Jsme impotentní a kyselé.
Sex je přírodní spalovač.
Kdo nesouloží, nešuká
jako by nebyl, neexistoval.

DOKONALÁ ŽENA

Muži žádají dokonalost
adekvátní a úměrnou
finančním nárokům.
Vynakládají tisíce,
taje postavení a stav
stav konta, stav rodinný.
Není jediný, jež netouží
po dokonalé ženě,
ženě, jež nepředstírá
erotické napětí
v pod bříšku vzkříšené.
Zkřížené hnáty pirátů
vydrancovaly břehy
lehce neurotické ženy.
Raději vaří a pere
než oddává se souloži
Kup si dokonalou ženu
online v e-shopu
s dodávkou na počkání.
Neváží mnoho
a pokud tě neuráží
šukat silikon,
těš se, hřebče, na výkon.

MANA

Na počátku bylo slovo.
Slovo o pěti znacích.
Skrývané mystérium,
mocné jsoucno
visící na vlásku
jehož konec svíráš
silně mezi stehny.
Odsud bere se síla,
která opíjí neviňátka
a bodá je do slabin,
aby v zápětí napojila
třesoucí se libido
vyhnané z ráje.
Z ráje velkých obětí
a odříkání sebe sama.
Božská mana všem.
Ochutnej,
ať víš, jak lahodí
počátek všeho dění.
Kunda je to jsoucno
Kunda je to rozednění.

NAHÁ

Nahá v tvých očích,
nahá sama před sebou.
Z nás dvou, milý můj,
nové generace nevzejdou.

Ostatní tvorba Evy Novákové publikovaná v Divokém víně:
DV 77/2015: Host, 14. únor a další
DV 73/2014: Vždy ta druhá a další
DV 71/2014: Příběh jedné nebožky, Fotografie
DV 70/2014: Miluji, co srdce dovolí 2013 a další