na další stranu
Eva Frantinová
OTÁZKY MOŘI
V noci spíš nebo bdíš?
Ve dne spěcháš nebo čekáš?
Co šeptáš navrátilcům?
Co těm kdo odcházejí?
Nebolí tě ostrovy?
Přicházím ze sucha
Netoužíš se osušit?
Na mně i na tobě nenajdu suchou nit
Jsme si kvit?
Co vlny?
Do vody padající křídla?
Vraťme se k sobě
Plačme hřměme!
Kamenné zástavy
Tvé přístavy?
Prozraď mi tajnou abecedu
Aspoň první a poslední slovo!
Tvé oko – bez zákalu
Čelí mému zmaru
Všechny tvé cesty
vedou do Příma
Tvé ticho řeční
nad slanými řečmi
Kéž slunce nad tebou
není mincí!
Tvé děti – sardinky
v síti mé vzpomínky
Babička tvé vlny nikdy neviděla
– dotýkaly se jejího těla
Zatínáš slanou pěst
Víš také co je stesk?
Slavíme narozeniny
v hotelu vteřiny
Šlapadla záchranné kruhy
Zisky dluhy
XXX
Chvílové na světě z ulice Dočasná
smějete se své adrese
já ale měla ráda účesy
limuzíny
jak vyjížděly z věčných parkovišť vinohradských helem
a svoji první foukanou
stále mi fouká sny na čelo i na záda
dnes se mi zdálo o dědečkovi
říkal mi ty něco děláš špatně
a já zas nemohu umřít mám dobré srdce
sen ze Vzácných
po tolika letech
pár dní po návratu od moře
dejte mi napít dejte mi papír
obojí se skládá z pěti písmenek
voda proteče papír shoří
Véno vždyť hoří volá babička na tátu
zatopil v kamnech
roh gauče ohniv ý ohon v našem bytě
hořííí
interval čisté party v kuchyni
tatínek maminka babička a já
já zbydu prima
samotné primy na houslích to není hudba
tehdy jsem ale hrála prim
a měla před kým tančit
váleli se smíchy po linu tady a tady
koberec před básní sám ustupuje
jako břeh moři
rána stehům
Chvílové i vy předáte boty
Mileniánové i Mílové
někteří dojdou přes Sobotku do Soboty
odešel nás tříletý andílek Francizka
čteš na každém sloupu
cestou z ostrova Mali Lošinj
a ani v Osoru to nepřestalo
fotka děvčátka vyskakuje
na každém rohu
na protest pánubohu
odpočívej u miru na kousku papíru
a někdo tu trčí přes sto let
to bys chtěl
já bych si jen tak pěl
odžito ze tří čtvrtin a živa z básnických drtin
odbije celá
ach býti hlásníkem
má poslední sbírko
procházet se přímořskými městy
najít své prenoiciště
ty a smrt držíš se jak klíště
vzkázal mi dneska v noci děda
se srdcem z Jablonce
bižuterii nemohla roztlouci ani rakovina
nakonec se srdce rozletělo úlomek došel v jarním telegramu
1985
v Josefově Dole se probouzela horská tráva
nacpaná do matrací prázdnin
šly do sběrného dvora
nepoležíš si jako dřív jako nikdy
to kvetla i košťata
v zasněžených rozích vrat
budoucnost válela sudy nebo sáňkovala
ach co je odběr krve
piješ mi krev Habešane stěžovala si teta
a já spěchala s náplastí tváře
k jejím zápěstím
když nudle praskaly na utěrce
Chvílové na světě z ulice Dočasná
nesmějte se své adrese
na soukromém odzemku
parket svítí
drancuj drancuj vykrůcaj
lepší je vidět východ sumce západ nápadu
a paní učitelko ňáký černý mraky pršet nemusej
moje první slovo bylo anglicky stíhačka
a děda ten se narodil myslím ňákej Heřmanův Věštec
věštěj tam
XXX
Poutníku jdi
básně pište se
XXX
Píší ti kteří čtou Lehkou hodinu?
WOLKEROVO JEZÍRKO
Ticho se pase – nemá zvonce
(budeme trávou na konci konce?)
SEDLO
Bylo z něj vidět Pyšný štít…
(nežli jsme sestoupili do dolin)
XXX
Nerýmuje se báseň hory
(ztratila metafory)
XXX
Drama nebo orel?
INZERÁT
Kdo umí srdce dítěte?
Zaplatím v každém věku
XXX
Dóza nostra?
LIDSKÁ ADRESA
Nenávist pod sluncem
KAMENNÝ CHYT
Není sám
(objala ho dlaň)
PŘED COVIDEM ZA COVIDEM
Vycházeli jsme zacházeli – jako slunce
(až obdiv zabouchl okenice)
V TATRÁCH
Na hromádku srovnáš myšlenky – účtenky
DO VTEŘIN
Není to Paříž ani Řím
(s větrem se opřeš do vteřin)
PROTĚŽ
Spatřit vždy totéž
– u dveří protěž…
WOLKEROVO JEZÍRKO PODRUHÉ
Stáli tu Kondrót Hivešová Mihálik…
(stále tu koluje také tvůj pohárik)
ZÁZNAM V DOMOVSKÉM LISTĚ
Bydlím v Příště
TATRANSKÁ ŘÍJNOVÁ
A co barvy?
Mají si kde hrát!
PRACH
Výšky neznají prach
(sedá do skříní našich hlav)
VZKAZ KAVÁRNÁM
Třeste se
před procházkou po lese!
ZMĚNA
Nosiče prý nahradí drony
(báseň nesundá krosnu metafory)
SYMBOLICKÝ CINTORÍN
Cepíny – bez viny?
Lano – nebo orel?
Opojnosti – my nedopili!
Životy – my je neunosili!
XXX
Nezapnutelní nezapnutí
chodíme celý život upnutí
XXX
Zas plavat v horských lukách…
(krauluješ v mukách)
TATRANSKÉ ZVONKY
Neznáte zítra ani loni
vám neodzvoní!
XXX
Kdepak jste básníci – kamarádi?
TATRANSKÉ TICHO
Lanovky bez lyžařů
lyžaři bez sněhu
sníh bez lidí
(závidím)
KDESI…
Potkals své běsy…
XXX
Hory moře moře hory
nekonečné kapitoly
ŠEDINA
Kde končí a kde začíná?
XXX
Z ostrova srdce se nehne
Verne…
NÁZEV
Básně na jarní pohon
VODOPÁD
Čím hlouběji padá
tím výše v našich očích stoupá
POMLKA
Pleso úžasně mlčí
u tvých uší…
|
