literární časopis založený v roce 1964

Eva Frantinová

ULIČKA

Kamenný vzlyk
po těch co nejdou...

A STÁLE SE TO OPAKUJE

Že umřel přítel
dozvíš se až když odnášejí krabice
v kterých se třesou cizí talíře
a za loket tě vezme
něčí ruka: „Že vy jste
Hanka?“

POZDNÍ DRINK

Tak jako sklenice čeká
na kostku ledu
čekáme na lásku
(dno v cukru)

MLUVNICE ČESKÁ

Vyskloňuj dálku -
vyjde doma

SASANKY NA DNĚ MOŘE

I ticho
má svůj odposlech

ZBOŘENÝ DŮM

Nikdo v něm nebydlí
ale mé oko se v něm
ubytuje...

LÍSTEK DO ŽIVOTA

Modř moře je jen kulisou
když představení skončilo

LETNÍ NAPĚTÍ

Pergola plná hroznů vína
(pod ní se nezhasíná)

CESTA KOLEM STOLU ZA 1 DEN

Půlka citronu roní šťávu
a ty se vydáš
po cestičce
bez krokoměru
v kapse
- jak jinak ale dojdeš
k roztřepeným koncům
ubrusu?

PŘES PLOT

Drž lásku pevně
jako v zahradách švestky
drží pecky...

NAD VOLBOU POVOLÁNÍ

A kolik bere krejčí
který obrací
prošoupané lokty
naděje?

OKENICE STARÝCH DOMŮ

Drží se cihel i pantů
v Záhřebské ulici
dřevění opilci...

POZVÁNKA

Kalamář moře je stále plný
a člověk rozpadá se
v arch...

NÁBŘEŽÍ

Stoly zde mají oči
- kávu s pěnou
stoly zde mají vlasy
- palmy nad čelem
stoly zde mají záda
- plátna malíře
a uši stříbrné
- talíře...

RŮŽOVÁ RYBA VE VITRÍNĚ

Stačí ukázat - bude tvoje
a oba budem vyloveni
z Rákosového moře
nepokoje

LÉTO

Kdyby se dalo věčně psát
a do ratanu mezi citroníky usedat

Kdyby se dalo věčně žít
špagetami se obtočit

Kdyby se dalo pozorovat
ulici Zagrebačka

v pase ji na noc stáhne Velký vůz
jak šněrovačka

a kdyby pohled padal jenom na sandály
co by se štěstím rozpadaly

za sebou vehikl podzimu a zimy
a před sebou jen tento svět

(nemůže zrezivět)

ÚTĚCHA

Opuštěné okenice
zubaté zahrady
vystěhované domy
ach nebojte se
- básník
to s vámi umí...

AKVAREL

Žábry ryb na pijáku ledových drtí
v krabici u tržnice
červenou linku kreslí
- kolejnice...

RÁNO

V ulici Šestavina
v bárce za bárkou odpluje
každá vina...

VLNĚNÍ

Moře dnes nakoupilo v Domě látek
a na hladině rozbaluje
štůčky...

JIŽNÍ JAZYKOLAM

Opuka puká u opuncií

MILENCI

Němí jak potápěči
na břehu
zanechají řeči

FÍKY V ZÁŘÍ

Zničené šťávou pukají
a listy chodí mezi nimi
- neúplatná stráž...

+++
Co taje déle na jazyku
- zmrzlina
nebo vteřina?

PADÁNÍ OVOCE

O zem se u zdi rozbíjejí
mandarinky
(strom ztrácí
zrcátka
a šminky...)

ROZKROJENÝ POMERANČ

Je jako prsten
pro zásnuby
obdivu!

KRAŤASY

Tohle mi pásne
- oblékat kraťasy
(letní básně)

POD PINIEMI

Po kolena se brodit ve skořápkách
- cikády louskají
oříšky ticha...

POZOR VYLETÍ RACEK!

Tu vůni soli po bóře
vyvoláváš si v paměti
jak v temné komoře...

MÍRA

A ráno ptačí zpěv
bere nám na rakev

DNES JE UŽ ZÁŘÍ

Ale ty stále taháš
za sluneční rukáv!

KÁNĚ NAD LOMEM CHLUM

Rozpětí našich křídel
není větší než slovo...

KOKS

Spatřit tak ruku
která přikládá pod šípky

+++
Škály poezie se cvičí
ještě ve třídách nad životem...

ZELENÉ KOPCE PODZIMNÍ

Kdyby se jako mlha
také z nás zvedal stesk!

SE SLOVNÍKEM U VEČEŘE

Pozůstalá a pozůstalý
je jen cizí slovo...
(dokud nezačneš tatínkovu tvář
pod talíř prostírat)

SEN ROKU 1970

Potkávat denně Jashu Heifetze
na Lanžeronu - v Oděse...

OSTRUHY

Jsi v sedle básně
a koně pobízejí linky notesu

KOPŘIVA

Pod bosou nohou
zazpívá...

VRÁTÍ SE?

Svět oblý jako ovál
a něžná ovečka
(zas by ses zamiloval)

ČISTÉ SVĚDOMÍ

Kukuřičné pole
stojí zpříma!

DVANÁCTILETÍ A ŠROT

Co z toho bude?
ptala jsem se chlapců
kteří rozebírali škodovku
a oni řekli „peníze“
ale mne napadlo
až vzdáme hru
fičení větru
a metry - poprvé s pedálem
u srdce
až vypadnou z nás jména
- espézetky
kolik za oheň?

VĚTA PŘIBITÁ NAVŽDY VE MNĚ

Maminka v autě volá na tátu:
„Nejezdi Vašku do tý mlhy!“

+++
Dušena listím
- bankovkami
s přadenem hedvábí
v zelených oblinách
s hříbky a košíky
(hlt rosy na jazyku meze)
krajina
do nás leze...