na další stranu
Jakub Fišer
SUDBA
Přijdou za tebou
odněkud a najednou
říkají ti diamantovými slovy
Podívej se Válka
jak je krásná okatá
jak narostla právě pro tebe
dá ti štěstí chléb a syny
ona teprve z tebe udělá muže
Vojna!
Vezmi ji za ruku
objímej ji
usínej s ní
a probouzej se ještě před lomikamenem
svítajících květů
Podívej se válka!
Vždyť je celá jako ty
pili jste z jednoho prsu
smáli jste se jedněm hrám
jedna tráva vám umývala nohy
sedávali jste vedle sebe
jako malé děti
báli jste se spolu
věřili jste jednomu nebi
a zapomínali na jediné peklo
To je ta pravá pro tebe!
to je ona
tady ji máš ona je tvá
nenechávej si ji vzít
patří jen tobě
máš na ni právo
neopouštěj ji
spojil jsi s ní svůj osud
jste jako jedna duše
všichni vás tak vidí
kam budeš kráčet ty
tam půjde i ona
polibte se na ústa
buďte šťastni
Ty sám ses stal už válkou
sám se sebou ses oženil
den co den prohlížíš svatební fotografie
s vašimi hosty
a nádherně rozkvetlými oleandry
uprostřed očí
a tadyhle podívej:
z podhrudí vylétají
motýli krásnobocí
a ještě sedí všude okolo
na zdech na lidech
pospávají rozesetí
jediným stiskem okamžiku
jedinou shodou
beznohých okolností
Miláčku to jsem byl s tebou tak šťastný
dodáváš si odvahu
znovu otevíráš ústa
a vkládáš do nich ospale
váš svatební dort
nikdy se ho nepřejíš
pořád ti bude připadat
že ho upekli jen a jen pro tebe
s plnými ústy vychutnáváš
cizí hlad
zimu za nocí
poslední spálené
prkno ložnice
ten marcipán štěstí
z čeho to jen dělají?
Ten pokrok
polykáš všechnu předpřipravenost ingrediencí
jadernou neošizenost
a tady ti známí
kdo to bože byl
už ani nevím odkud přijeli
kam jsme za nimi pak jeli
a kde se pořád berou
ti strnule užaslí se zamrzlými pohledy
tak trochu bez plynových masek
a se smrtí jako svátečními šaty
a těch svatebních přání
a těch svatebních darů
na věčné časy navždy spolu
dokud nás smrt nerozdělí
odjištěné granáty
balistické rakety
kontejnery mezikontinentálních střel
kontingenty humanitárních bomb
jak milé
sada sankcí
něco do začátku
návod na embargo:
přizpůsobte své ideály tomu
s kým jste spojili svůj život
životy vašich dětí
pro rodinu pro vlast
pro svobodu hodnot
dáváš svou svobodu hodnot
v něžných chvílích
šeptáš ji
má sladká Severoatlantido
Nevěř že ta krev co teče není tvá!
Omývá valounky z lidských předzahrad
balvany srdcí
a ty si chceš namlouvat:
Já jsem se šťastně oženil?
V každém probuzení vodovodního kohoutku
jsi ty
protékáš deštěm do dlaní a obličeje
jako divoké sladké víno
ještě máš chuť zvednout hlavu
a podívat se do zrcadla
Dokážeš to?
Ve své ranní kávě se piješ
v každé zprávě se čteš
je o tobě
ta civilní oběť ten frontový pěšák
ten zajatec ten dezertér
ta zoufalá žena matka nematka
to její prázdné lůno
to jsi také ty
ve všech úhořích slovech
napudrovaných makových panenek
z Českých televizí a Radiožurnálů
jsi ty
kývací mopslík
marionetka poslušnosti
vykrmená granulemi proklínání
propagandou z konzervy
před obrazovkou monitoru
polykáš svá sousta
jsi v nich
dávíš se sám sebou
svým nasoleným masem
uspokojeně prodřímáváš
pozvolna hniješ
ty červy v tobě
to jsi ty
ta lhostejnost v kostýmku od Armaniho
bezradný strach v kravatě od Gucci
ta zmalovaná zmanipulovanost
ta obří pokrytecká namyšlenost
značky OBI
ti všichni tě oddali
na doživotí svázali
s tou krvežíznivou kurvou
ten malý chlapec
utopený na pobřeží
ty jsi ty
odnáší tě někam
berou do náruče
jako do kolébky z lidských rukou
dávají tě do malé dětské rakve
neplaveš po proudu Plaváčku
hniješ v zemi
šlapou po tobě lidé
stavějí ti na zádech
Semiramidiny visuté zahrady
Akropole pyramidy
pomníky své nesmrtelnosti
ale ty jsi smrtelný!
Podvyživený brýlatý bůh
je zaneprázdněný účetní
sčítá oběti
a odčítá ztráty
kancelářskej skrček
zaprodanec
zaměstnaný za patnáct měsíčně
u nadnárodní bankovní korporace
která dávno zprivatizovala zastavený ráj
boží hypotéky
Nevěř jim Plaváčku
nevěř vojně je zlá
není to ženská pro tebe
nevěř vojně chlapečku
chytni mě za ruku
půjdeme za holkama
opijem se z toho
probdíme noc
nevěř vojně hlupáčku
podvede tě znovu
jako tolikrát
najdeme si jinou
modrookou rusovlasou
šikmookou
s olivovou pletí s ňadry barvy ebenu
ošklivou tlustou veselou vdovu
hnědookou panenku
po světě jich jsou mraky
nevěř vojně bratříčku
probdíme noc propijeme den
promilujem zbytek života
jen si to představ
ty vole blbej
přestaň už bulet
to se stane každýmu
miláčku malej… tak spi
|
