na další stranu
Tomáš Matys
KDE DOMOV MŮJ?
Kde domov můj?
Kde domov můj?
Kde ústa se idylicky smějí
Kde nový den vlévá naději
Tam domov můj…
Kde bory smolou voní
Kde slzy čiré řeky roní
Tam domov můj…
Kde ctnost v žilách proudí
Kde láska hřeje v hrudi
Tam domov můj…
Kde závist neničí veselí
Kde pracovní myšlenky nebolí
Tam domov můj…
Kde blyští se třpyt ranní rosy
Kde o pomoc žádat se nemusí
Tam domov můj…
Tam domov můj …
UTAJENÝ SVĚT
Spatřil jsem dvě staré bábinky:
jedna hladila po tváři druhou
Ten pohled mne zahřál na srdci
uctil jej barevnou duhou
Usmívaly se na sebe
(květ z nitra hrudi vzkvétá!)
v podpaží se podpíraly
krásami neznámého světa
TEMNÉ CHODBY
Je až přílišně snadné psát o tom
co prožijeme
Je až přílišně složité psát
o našich chybách
Ve větru Chvály se vznášíme -
však mlčíme…
O temných chodbách
|