|
na další stranu
Ivan Fontana
I. JARNÍ ETUDY
PAVILÓN OPIC
Pavilon opic v zoo láká tě ze všeho nejvíce.
Po banánové slupce uklouzneš,
jako po ledovce.
Marný není ani výběh pro zebry
ani vyhlídka žírafí, bazén tučňáků,
lachtanů a medvědů, otvírá se na klíč.
Každý bobek má k řediteli blíž.
Každý bobek každému nevoní.
V pavilónu šelem tři grácie snadno zkrotíš.
Opice mávají ti banánovými listy
na pozdrav i na rozloučení.
VÍTR
Zkus se postavit proti větru, je-li čerstvý
pohladí tě po tváři a učeše tě.
Je-li silný vyvrátí v lese nebo v sadu
stromy i s kořeny, na hlavě ti ztropí
lesní paseku.
Sebere ti kabát, vestu, šálu, čepici
a nakonec i košili. Strhne ti paruku.
Večer jde do posilovny, kde bouchne
dveřmi. Je-li starý, sotva se sám nadechne.
Někdy stojí, jako zkamenělý, ani se nehne,
mlčí a nic neřekne.
Zkus se postavit do aerodynamického
tunelu. Uvidíš, kolik vydržíš.
Zfackuje tě po tvářích.
DVĚ SOPKY
Dvě sopky spí už milióny let.
Až se jedna probudí, vzbudí sestřičku
a začnou spolu zase,
jako kdysi, dovádět.
ABSOLUTNO
Absolutno nezná klady ani zápory.
Nevidí rozdíl mezi negativem a pozitivem,
mezi bílou a černou.
Nemá závorky, nemá zábrany,
nezná paralelní světy, nemá okna, nemá
prahy ani kukátko ve dveřích.
Hlásí se k vládě, k moci, nikoli k opozici.
Dávno překročilo hraniční limity, všechny
myslitelné meze. Včas projelo závory.
Staví se po bok nekonečnu,
spravedlnosti a věčnu.
Trhá limity, plusy a mínusy. Bílá a černá
mu splývají se stíny. Není věřící,
ani neznaboh. V rovině absolutní
s vizitkou Absolona se cítí jako doma.
ZMENŠENINA (MINIATURA)
Byl opravdu tak drobný nebo se jen cvrknul.
Trpaslík, vyrostl v zemi liliputů,
kde možná trochu přerostl.
Filigrán a puntičkář celý jako z mořské
pěny, jako z míšenského porcelánu.
Samej volánek, manžetový knoflíček,
otazník, bronzová brož a fiží.
Řetízkový kolotoč se točí sto dní tam
a pak zase zpátky, vozí loutky.
Ostatně komu se hlava permanetně netočí?
VENKU
Dvěře lapáku zaklaply, v zámku
se otočil kovový klíč.
Zase jedna etapa je za námi.
Zase začínáš znovu a od piky.
Nastávají nové starosti.
Otevírají se nové obzory, průhledy,
cesty i nové problémy.
MARINGOTKA
Maringotka tažená párem běloušů
s osmanskou vojí. Toulavý autobus
bivakující pod sluncem.
Dva orangutáni vezou se v ní.
Dva afričtí sloni doprovázejí ji.
Nad vším stojí vozka s bičem.
KOBALT
Balt je mořem zpívajících vln,
kolébkou mořských písní.
Severní katedrálou s varhanama,
v níž se měchy nezastaví.
BIANCO ŠEK
Bianko šek vzduchem letí, jako šus,
jako utržený kus plechu srolovaný
ze šikmé střechy.
Je součástí bankovního tajemství,
bankovního účetnictví.
Je to letová věž s radarem
a stalinským komínem.
Mince se kutálí a sem tam i zacinkají,
ale prachy prachy jen poletují.
CENÍK
Nové vydání s astronomickými cenami.
Grand Prix Formule I.
Co dodat?
Nic není zadarmo, ale to přeci dávno víš!
Žádná premie Ty tam jsou sliby.
Neptej se na hodnoty.
V cíli nebyl´první.
Může tě utěšit, že i tvá cena permanetně
sroste. Kdo by to ještě před pár léty řek´?
Doba, kdy všechno bylo za pár babek
skončila v nenávratnu. Prosákla se jako voda
prasklého dbžánu do pozemského cedníku.
STÁVKA BOHŮ
Už vyšli do ulic. Končí letité mlčení,
končí vláda jednoho Boha.
Bohové dotlačení až sem, ke zdi,
na kraj refýže sepisují petici.
Kdo ji bude číst?
Možná Oliver Twist, možná Pavel Šavel,
možná jeho svátost dalajláma
či ctihodný papež.
Na Svatopetrském náměstí je klid.
Do všech stran petici posílají
a pro jistotu i do ráje.
DOMOV
Domov je báseň ušitá na míru.
Domov je duší klavíru.
Domov je balón božského stavitele.
Domov je hnízdo, kde žena tisíckrát
ustele, kde zapálíš dříví v krbu.
Domov je sladký tón xylofonu,
jedna báseň s plápolajícími rýmy.
Domov je slámka obilného pole,
ošatka s chleby, jejímž prostřednictvím
ukojíš žízeň po životě.
II. AFORISMY Z KLOTOVÉHO RUKÁVU
- Píle zanechává jen třísky a hobliny, přičemž by měla být sochařem a duší hmoty.
- Humor není kabát ani noční košile, především jde o obsah kapes.
- Rozhodnost je jen nepatrná část odvahy.
- Džin vypuštěný z plastové láhve do volné přírody.
- Vášeň je sladká, okurka kyselá, višeň trpká, ale časem vymění se.
- Domům se počítají generace, stromům a lidem léta.
- Když se narodíme, máme před sebou horu času. Někdo osmitisícovku, někdo Sněžku a jiný jen kopeček zmrzliny.
- I chyby osudu řádí nejvíce v soukromém sektoru.
- Nejsou lidi, ale medicína vám složí člověka z náhradních dílů.
- Omyl nás svede z cesty, ale kalkulovat s tím nemůžeme, to by byl hazard.
- U tří pštrosů, tam kde kdysi začala algebra.
- K prosazování vůle máme dostatek nástrojů. Od příkladů, přes přesvědčování až k použití zbraní.
- Černá skříňka z augitu, vykládaná peřím kosa a havrana.
- Hrázděný dům s gymnastickými kruhy, koněm na šíř a kozou.
- I braillovo písmo zajiskří, dostane-li nové brýle.
- Dojde-li mladý brejlovec až k maturitě, dostane kontaktní čočky.
- Trojkolka s voskovou pečetí a zvonkem doktora Burkeho.
- Bůh nám dal hlavu, nohy a ruce, nikoli křídla.
- Školská asociace v konstelaci nového ministra.
- Pravda a láska, každá nese (unese) ždibínek pravdy.
- Filosofické směry a turistické značky na křižovatkách vesmíru.
- Futuristické směry a turistické značky na křižovatkách vesmíru.
- Pravda se lží se honí kolem kulatého stolu. Taková je domácí situace.
- Optimista neví, co je skepse, pesimista ji přitahuje.
- Fakta jsou vykřičníky a argumenty věšáky otazníků!
- Jazyk omezuje každou myšlenku - některou méně, některou více.
- Bída je železná hůl - to, co vám nevezmou ani do sběru.
- Gordický uzel utažený Alexanre m Makedonkým jednou provždycky.
- Globus, školní míč v síti poledníků a rovnoběžek.
- Aféra v Africe znamená poněkud více než třeba v Argentíně, Albánii, na Aljašce nebo za polárním kruhem.
- Připravme se na setkání s mimozemskou civilizací. Připravme se na to, že existuje, ale že se jí možná nebudeme moci fyzicky ani dotknout. Karanténa může trvat stovky let.
- Profíci a amatéři. Profík je ovlivňován dědictvím teorií i řemeslem, škola je mu koridorem, úvozovou cestou i dálnicí. Amatér je zcela svobodý, staví na zeleném poli, využívá nadšení, netrpí předsudky a jeho předností je neznalost daného oboru.
III. MYŠÍ DÍRY
- Kalamář s čarou ponoru. - Květiny na náměstí: pomník vůní. - Hotel, vrakoviště snů. - V jámě lvové nehledej mamuta. - Trůnní sál: komůrka Car pušky. - Historie, pohled do zpětného zrcátka. - Zahradní záhon: květinová cela. - Art Nouveau: cyklostyl a xerox. - Zub času na dovolené s herbadentem. - Sloupek mincí, teleskop bankovnictví. - Beznaděj, ostrov s malou nadějí. - Beznaděj, ostrov s malou nadějí. - Ohebná slova s dvěma a více tvářemi. - Ekonomický zázrak: vyrovnaný rozpočet. - Živý sen: vistárie na poslední příčce žebříku. - Múzy drající peří z křídel vzdušných zámků.
- Klec s tygřím okem a indickým opálem. - Trvalý úspěch plní panáky slámou. - Adresa ráje: Poste restante, pošta Radotín. - Jeho řeč uspala i ozvěnu. - Bublina s leteckou kariérou. - Posilovna: háj činek a tělocvična pudů. - Četník ze Saint-Tropez s ovocným pendrekem. - Jeho řeč uspala i ozvěnu. - Beznaděj, ostrov malé naděje. - I nešťastná láska přináší stopy štěstí. - Kolik pravdy obsahuje vinný střik? - Výloha hodinářství, samá kukačka. - Veduta, cyklostyl; xerox, permafrost. - Každý fotograf touží objevit svět aspoň v louži. - Pojízdná čekárna vytržená z jízdního řádu. - Vrchnost, rovnost, bratrství. - Chyby osudu suplují omyly.
|