na další stranu
Ivan Fontana
JARNÍ VYSTŘIHOVÁNKY
V NOCI
V noci probuzen
líbám tvůj stín
líbám tvé rty
jimiž své obelstím
MĚSÍC JE MELOUN ZLATÝ
Měsíc je meloun zlatý
vystřelený prakem na klenbu
Měsíc svítí jako tvé spodní prádlo
vlající na šňůře
Nov je chladným kamenem
balancujícím na římse
ATOMOVÉ TERČE
Atomové terče jsou zlaté prsteny
s bohatou valencí
s hrozny tančících prvků
v zátiší vinice fyziky
KÁMEN
Kam se podíváme
všude je plno dluhů
nic nemůžeme vrátit zpátky
ani Sysifův kámen
TAKOVÝ JE ŽIVOT
Ruku v sádře jako
zahradní trpaslík.
Srdce na dlani s pomlčkou života.
Co vám tu povídám za nesmysly
Co vám tu vyprávím za báchorky
Co vám tu zpívám falešným hlasem
Celý nejistý celý na baterky
Doktoři dělali co mohli
paměť mi vrátili vlasy zkrátili
slepili, co se dalo něco i sešili
chuť do života mi vrátili
Čára života přesahuje nastavenou dlaň
RODINNÉ ŠTĚSTÍ
Naše ruce jsou spojeny
na dva západy
jako listy modlitební knížky
jako ekumenický slovník
poněkud osahaný v brožovaném vydání
Hlavy jsme dali dohromady
je z toho pár dcerušek
Vlasy Bereniky a prameny Vltavy
Podej mi prosím klíč
k otevírání studánek
LAURIN & KLEMENT NA HUSOVĚ TŘÍDĚ
Laurin & Klement vystřižený jako ze žurnálu
ještě před první světovou válkou
projíždí po Husově třídě
hlavní to jičínské ulici
Vznáší se jako automobilový král
troubí zlatým klaksonem je to kavalír
na promenádě dává přednost sličným dámám
a odbočuje směrem k Libosadu
Dnes je Husovka pěší zónou
ale vůně ricinu a vzpomínky
na dědečka Fatyho jsou silnější
. . .
Hloupost nezná mezí,
kdy ale rozum zvítězí?
LISTOPADOVÁ BOUŘE
Kytice ve váze voní po anýzu
Přivoním k ní jednou dvakrát
snad tisíckrát
Vím já jak dlouho vydržím?
Mnoho je básní jako listů kmene
Podzimu dodávají pastelové barvy
čtu je – prohlížím je kdo by ne –
listopadová bouře vře
VYSTŘIHOVÁNKY
Vystrkuješ růžky
píšeš poezii černou tuší
Báseň večer naříká
já ještě nežiji
Vezmeš modré nůžky
a z veršů vystříháš
čínské znaky japonské draky
a korejské bůžky
POJĎ SE MNOU
Pojď se mnou zůstaň aspoň na chvíli
usedni do trávy
Poslouchej co vítr šeptá
a listy ševelí
Vánek ve své neúnavné píli
váže létající koberce
Hezčí jsme neviděli ani na jarmarku
v Sobotce pod Humprechtem
KAMENNÝ MOST
Na druhém břehu tam naproti
býval jiný svět a mluvil jinou řečí
Až kamenný oblouk mostu
nahradil nejistý a záludný brod
Každý most i ten nejdelší
i ten rozbořený a vodou odnesený
byl vetknut zedníkem jako klenák
doprostřed krajiny
ŽENA A RŮŽE
Žena nese svou kůži na trh
na zádech v proutěném koši
Nabízí o mnoho víc:
nabízí vůni růží
HERBÁŘ
Chtěla jsi verše
tak ti jich několik posílám
Trhám je na louce
snad zavoní i v obálce
BLEDÝ MĚSÍC
Měsíc šikmo nakrojený
osvětluje náhrobní kameny
i s temnými kořeny
Pláč matky teče povodní
uteč – světovou stranu
si rozhodni
CELNÍKOVA LÁSKA
Neustálé rozluky
dlouhé noční pomlky
Chci tě sbalit bez prodlení
Chci tě bez proclení
kradu ti polibky
Nenosím pochybky
BĚHEM DLOUHÉHO DNE
Během dlouhého dne
jdeš po předem zvolené dráze
Odhaduji kde se právě nalézáš
Zkouším protnout naše cesty
potkat tě chci
Křižujeme městem myslíme na sebe
Ach jak je krásné zamotat se
do představ
Po pár slovech v mobilu
odkládáš noc na zítřek
Jako by bylo možné odložit tmu
a vidět se... Jako by bylo možné
během krátké noci mít společný sen
PROMĚNA
Den zaměníme za lože
Co tomu řekneš má drahá
Dnes proměníme se
ve dva ctihodné velmože
MRTVÉ MOŘE
Vody v Mrtvém moři ubývá
Nejde jen o výpar a těžbu vzácných solí
Přítoky jsou slabé
řeka Jordán už na to nestačí
Hladinu vody neuhlídá
ani římská falanga
obléhající Masadu
VRÁNY
Vrána k vráně sedá
jedna druhou nedá
Usedají spolu v chládku cely
v podletí i na stromech
Navzájem si rány vylizují
Krákají a nezpívají Halí belí
CO NOSÍM V HLAVĚ?
Celé konstrukce ocelových věží
i s milióny jejich nýtů
dětské přehrady na ulici
po aprílových deštích
řeky plné splavů
sloky básní s mosty
Zbytečná slova gejzíry melodií
a také vzpomínky na budoucnost
To bychom asi nikdy neskončili
Jo a také tajné plány
(proč já bloud o nich vůbec mluvím)
jak zbohatnout a jak se stát králem
CO NEMÁM V HLAVĚ, TO NOSÍM PO KAPSÁCH
Obě kapsy jsou pěkně nadité
V levé mám provázek kudlu za groš
a kroužek s mnoha klíči
Sv. Petr by mi mohl závidět
V pravé kapse mám tužku a papíry
lakmusové proužky dnů
hrací karty na mariáš otvírák
knoflík a malou baterku
CO NEMÁM V HLAVĚ
Co nemám v hlavě
co já vím
Počkejte až si v ní uklidím
Přeci jen něco nemám
už si vzpomínám
nemám v ní jasno
ani klíč ani bouřku
ani vzduchoprázdno
HLAVA OTEVŘENÁ
Hlava otevřená do všech stran
vrhá dovnitř stíny
Hlava je jako univerzita v Haifě
Hlava je otevřená kniha
na stránce třicet tři
Hlava je hedvábný turban
Rozbalený svitek tóry
Hlava je stánek boží
Hlava není hledané zboží
CO NELZE VYJÁDŘIT SLOVY
To co nelze vyjádřit
lehce třemi slovy
nelze vyjádřit ani žádným veršem
Záleží na myšlence na její síle a kráse
Mnohá slova se sice narodí
některá možná i předčasně dozrají
bez ozvěny jsou však k nepotřebě
jsou syrová a chladná jako cín
Jiná slova už ve škole zestárla
aniž by naplnila očekávání
Některá v ústech tají, mají příchuť
koktejlu s kostkou ledu a mrazí
Nezbývá než malovat či sochat
ale pozor, přednost dejme smíchu
BEZ TOLERANCE
Bez tolerance tak neúprosný je svět
tak přísný tak cizí je mi
jedna jediná chyba a je fatální
Chyba e-básně
nebo výpadek paměti?
ZA ROZBŘESKU
Ráno raníčko ještě za rozbřesku
slunce nesměle vychází
ručkou osahává
pruhované peřiny
Oči zavřeny ještě spíš
za víčky míhají se barevné sny
a řasy plující vysoko na obloze
jsou naloženy stříbrem jako varhany
SÍŤKA NA SNY
Síťka na sny proč je lovit jako lvy
v tundře, v džungli
všude kde se to jenom smí
|
