|
na další stranu
Ivan Fontana
I. VERŠE Z PRAŽSKÉ NÁPLAVKY
HRA O KVĚTECH
Slova se schovávají za kulisy, jakoby
si chtěla stále hrát a přitom zůstat
na scéně.
Takové jsou i slovní hříčky s jejich
mystickými příběhy. Slůvka, jež baron
Prášil cestou rozhazuje v souvětích.
Kolik roků vydrží ta křehká krása,
kolik dnů ji ještě zbývá.
Krása je vlaječka marnosti, chvíli se
vznáší nad životem, chvíli se potácí
nad hrobem.
Jindy vítězí nad nedobytnou pevností.
Pak oděna hávem až na zem, jako
jedna černá růže prochází se věčností.
Slova jsou pupeny, jež na jazyku
kvetou, jež se derou jako květy ke slunci,
jež ze rtů si račte odečíst.
ZE SKLÁRNY V NOVÉM BORU
Slova sklářů jsou křehká, po pravdě
řečeno mnoho toho nenamluví.
Slova jsou křehčí než vločky sněhu,
křehčí než růžový porcelán z Míšně
a Varů. Odvážně, dnem i nocí poletují,
a později se převtělují
v ostré rampouchy.
Slova sklářů jsou křehká, ty ze Světlé
nad Sázavou, jsou si jako vejce vejci
podobná a v jejich líčkách se broušený
safír odráží. A stejně jednou večer
skončí všechna slova, v jedné závěji.
Slova sklářů jsou průhledná, jsou jako
z cararského mramoru, jako z alabastru,
jako čočky subtropického skleníku.
Jsou jako slůvka nafouknutého obláčku.
A stejně jednou skončí v závěji.
NOVOTVARY
Dětská slůvka jsou samé novotvary,
tváře se jim nadouvají jako bublifuky,
div, že s Budhou nesoutěží.
Bubliny už pokrývají celé náměstí,
od východu k západu hrají všemi
barvami.
Dokud jste dítě sklálopevně věříte,
že ani jedna bublina nepraskne,
že vytvoří nové souhvězdí.
Koule, v nichž se uchovává denní svit.
Až koule praskne, a věřte, že někdy
jde jen o vzácnou náhodu, o souhru
výjimečných okolností, o kliku,
o škobrtnutí osudu a náhody.
Ale stane se, a tím vaše dětství skončí
a váš stratosférický balón v Nové zemi,
v Novém světě, kdesi v Nové Kaledonii,
na Novém Zélandě začne klesat
a snad v Nové Guinei vás vysadí.
ÚSMĚVY
Dětské úsměvy jsou odměnou
za lásku a trpělivost.
Úsměvy žen jsou prémií
za vilnost a věrnost!
Úsměvy mužů,
těch ozbrojených žraloků,
těch plejtváků, pilounů, velryb,
rejnoků a krabů.
Úsměvy starců, co prošli kdejakou
bitkou, co zůstali věrni svému
regimentu, co už mají na kahánku,
co už osahávají chladnou kliku.
Úsměvy bezdomovců, těch,
co jim chybí domovní znamení.
Úsměvy od ucha k uchu,
vhodné jsou jen pro rozjímání,
pro umírání a záduchu.
Příteli, dopřej jim trochu sluchu.
II. PIKANTNÍ JEDNOHUBKY
LA FANTASTIKA
Rybářský čtyřlístek:
kapr, lín, sumec a pa/štika.
X X X
Pařížští bukinisté mají úlovky jisté.
V Seině chytají velké ryby
a účet ti vloží do knihy.
VĚRNOST
Hlídač autoparku.
Bývalý hlídač z Grébovky.
X X X
Ministr zahraničí ten, jenž prošel
lustrací.
X X X
Ministr bez portfeje, čekatel
v Pompejích, pro případ beznaděje.
X X X
Premiér loutkové vlády s pohádkovým
scénářem. Na scéně s laternou magikou.
DIVADELNÍ SCÉNA
Laterna magika, louč, kandelábr
nebo lucerna, hlavně že svítí.
SVĚTLOMET
Metnar, metač první baterie.
Generál španělské kavalérie.
X PAPRSKY
Rentgenovy paprsky ženou se
od Ženevy.
VÁLEC
Válec v technickém muzeu: mandle
v hořké čokoládě
a cukrkandl na kládě.
X X X
Pleso, srdcové eso karbaníka,
kterým ledově zavírá hru.
IKAROVA SKIZZA
Koncept, kterému nikdo nevěří,
nejdřív musíš vylézt na žebřík,
roztopit slunce a pak spadnout.
PRIORITA
Dohonit vlastní stín.
EXPORT Z OHŇOVÉ ZEMĚ
Svíčky, prskavky, zapalovače, děla
rampy a rozbušky.
X X X
Vratnost, jsou jenom vzpomínky
na vypité láhve.
NÁVRATY
Pokusy omládnout a získat elixír života,
ale fousy už byly dávno zkráceny.
|
