na další stranu
František Uher
LÍTOST
Kdo pamatuje
jak to všechno bylo
Kdo pamatuje
jak tomu nebylo
Kdo lituje
že si už nic nepamatuje
jaké oči měla kráska
jeho první velká láska
RODNÉ MĚSTO
Napříč městem Ulicemi Přes mosty Podle trati
Abstraktní domy Jed reklamy Stromy bez listí
Na řece mastné oka Místo racků radosti labutí
Proud všednosti Troud Květy se městu nevrátí
Žádní známí Jen neznámé tváře A den se krátí
DVŮR
Snad tři Snad je jich více Usedají na lavice
před stájí Neslyší ržání neslyší dusání koní
naslouchají tuze nevábnému pokřiku pávů
Žádný kůň tu není Ani kohouti ani ti pávi
Tiché laskavé úsměvy A všichni jsou zdrávi
OBRAZ ROZHLEDNY
Daleko na obzoru se tyčí pás stromů Důkazy vzdoru
Na obrazu visícím na zdi mezi okny vidíme v pozadí
obrys rozhledny Nikdo k ní nechodí nikdo o ní neví
Vystoupíme až k vrcholku kopce jenže po rozhledně
neobjevíme památku Malířčina fantazie přednostně
HEŘMÁNKOVÁ KRAJINA
Krajina snů Krajina pro někoho známá
Krajina povědomá Snadno se vzpomíná
snadno zapomíná na krajinu heřmánku
Zralé jahody sbírali v mládí do džbánku
ODPOČINEK VE STÁŘÍ
Zeleň se zelení v loubí se snoubí
na střeše vrkají poštovní holubi
Stárneme Už vrzají nám klouby
Cosi v nás žhne Trubači troubí
NÁVOD K OPATRNOSTI
K pukajícím skalám v hlubokých lesích
Podobným lidským osudům spějí málo
zřetelné stezky Průchod je těžký Potoky
a vyvrácené kmeny Zpáteční cesta ještě
o poznání těžší Trny Pavouci věší jemné
pavučiny Málo slunce všude temné stíny
Nenajdeš suché přístřeší Za výřích nocí
i jezevci míří do liščích nor na úpatí hor
Studí předjitřní rosa Něco nás nutí dbát
opatrnosti - vyhýbat se lidským stopám
POKUD
Stále
slyší svoje kroky
Stále
slyší tvoje kroky
Slýchá
je již celé roky
Nevzdalují se - nevracejí
zda pomohou zda ublíží
Pokud se přiblíží
|