na další stranu
Marcela Hradecký
VÍNO
Vina,
není vínem,
když je z vína
kocovina.
S vínem
se často
velmi dobře
zapomíná.
MĚSÍČNÍ SNĚNÍ
Měsíc vklouzl pod polštář,
oživil mi starý snář.
Probudil mi vzpomínky,
v očích mám zas plamínky.
Tváře hoří jako kdysi.
Vzpomínám si na tvé rysy.
Namaloval tvoje tvary.
… V mysli není nikdo starý …
VZPOMÍNKY
Vzpomínky se rozeběhly
do všech koutů jako myši.
Jen myši
všechno slyší.
Vzpomínky si našly
svoji skrýš.
A možná,
odnesla je sebou myš.
Jak to bolí,
když vzpomínky tou kůži holí.
Břitva pomalinku sjíždí po tvé tváři
a ty je hledáš v kalendáři.
Co se stalo,
schováváš si tajně ve svém snáři.
JEŠTĚ JEDNO
Ještě jedno
pane vrchní!
A pak se tiše vytratím.
Pak si vezmu
ten svůj svrchník
a možná, kdo ví,
zaplatím.
OBJETÍ
Co víc ti mohu dát,
než pusu a objetí.
Co víc ti můžu dát,
co přežije století.
Co neváží snad vůbec nic.
Co vždycky bude bez hranic.
Co nekoupíš,
co neprodáš,
co nenajdeš,
když nehledáš.
HVĚZDA
Včera hvězda padala
s Měsícem se hádala.
Třpytivě jí vlasy vlály,
viděli ji všichni v dáli.
Padala a padala,
ztrácel se s tím její třpyt.
Zbytečně se hádala,
zapomněla jen tak být.
RŮŽE
Dostala jsem dneska
náruč plnou růží.
…Sluší mojí kůži…
Růže
s barvou mojí kůže,
ty mi sluší.
Láskou plní moji duši.
VRÁSKY
Vrásky co nás zdobí,
ať jsou z lásky
nebo lidské zloby,
nesou roky v naší tváři
jako listy v kalendáři.
SLZY
Přemýšlím jen
jak smýt ty Vaše slzy.
Jak mne to jenom mrzí,
že slzy zaplavily obě oči,
že s nimi smutek dneska točí.
A ony tekou z obou koutků.
Já vím…
Ty oči mají poraněnou hloubku.
BOLEST
Když spadneš
a koleno tě bolí,
když slzy stále
ránu solí,
bolest časem zmizí,
už ti bude cizí.
Ale, co když duše začne bolet,
minuty, či možná dlouhých sto let?
Pak dám ti srdce stuhou převázané.
Vezmi nebo odmítni,
jenom, prosím,
NESMUTNI!
ROZUM
Co to meleš,
co to křičíš?
Proč si svoje nervy ničíš?
Bolesti je kolem tolik,
můžeš ji jak vousy holit.
Rozum si šel
na procházku.
Zapomněl ti
vyznat lásku.
PUSA
Snad tě bude zajímat,
kdo by tě chtěl objímat.
Kdo by ti chtěl
vlepit pusu
a to jen tak,
za poklusu.
Snad tě bude dojímat,
s láskou chci tě objímat.
Dát ti pusu,
s trochu vkusu
a svět kolem nevnímat.
KRÁSKA
Svět Vám tleská,
že jste hezká.
Kde kdo Vám dnes nadbíhá.
Vy jste kráska,
kráska z Česka.
Vlak Vás tiše kolíbá.
Občas drsná,
občas trochu koketa.
Uvnitř jste však
moje milá,
romantický poeta.
|
