na další stranu
Zdeněk Marvan
***
Drahý příteli
ty
jak bílý Harlekýn
v prstech žonglujících
velkým Měsícem pod střechou
ty věčně spravedlivý
na konci uličky slz
Kolombíny
Slovo po slovu
zpěvem
bájných trubadúrů
si zpíváš o trest pohrdání
A zatím
jak padající zvonkohra
hlasem tvých dětí tě zaplaví záře
spravedlivé sudby
Ty dva skutky
Ten první dobrý
a druhý o poznání horší?
Přelud začátku konce
Klaun
levně nabízí usmíření!
A Harlekýn tak nezaměnitelně ekvilibruje
pod střechou šapita
Plechová muzika
manéže
nepřehluší ten tvůj šepot příteli
A tak
až zvednou cíp opony
Jak světlopád vzhůru do kopule šapita
nádherný Harlekýn vystoupá aby dal Kolombině
za pravdu
A nebude konce!
|
