na další stranu
Veronika Svobodová
ROZJÍMÁNÍ NAD PODZIMEM
Až v zimě narazím
že se do svých hader nevejdu
Snad se ani nezarazím
když se se sebou rozejdu
Nestihla jsem zhubnout do plavek
a teď už ani do zimní bundy
A všude v časákách
zaslouží si nadávek
ty hubený kundy
*
Sbohem a šáteček
s mákem v ruce
z večerky ti nesu
Je to tak všechno
co asi ještě snesu
Podám na stůl
uvařím čaj
Sežer a upaluj
baj báj
baj báj
*
Divná doba
Listopad v říjnu
každou hodinu zívnu
a na konci o hodinu dýl
vítr smutek prohloubil
Prapodivný zmatek
ve vyúčtování za energie
Té své mám nedostatek
ona ve mně sotva žije
plápolá či problikuje
Vyčistit zuby a spát
dnes nemusí ti stát
Mám ji vyvoněnou
zahrej mi na honěnou
*
Víš co
někdy máš takové divné oči
a výraz pokakaného dítěte
kterému je to ale úplně jedno
Koukáš na mě a čekáš
že se chytnu do tvé pasti
že nehnu brvou pro možný výskyt kakamity
a urychleně doleji prázdnou sklenici vínem
abys mohl tvrdit
že piješ kvůli mně
A já pak přiznám
že Svatbu na první pohled
sleduji já kvůli tobě
Jsme si ovšem naprosto jistí
že obé tvrzení je nesmysl
jelikož nám jde jen o to
přepít vínem
reklamu na vaginální suchost
*
Máš příchuť čokolády
po který mívám migrénu
Já raději vůni trávy
jak pracovník v terénu
Máš příšerný trencle
co ti šije maminka
Přesto polykám všechna tvá semínka
kéž by aspoň jedno chutnalo
jako rumová pralinka
|
