na další stranu
Veronika Svobodová
Pod pomníkem na kopci Mužský.
*
Dnes
i zítra
brzy z jitra
vyrážím ze svých snů
do šedého asfaltu
se stopy nešťastníků
kráčejících do zaměstnání
Tak nudná skutečnost
mi většinou nedělá dobře
až tak
že si někdy cestou odplivnu
Posledního října
není cesta jiná
I když možná
o hodinu zpět
jdu snad do práce radostněji
že si i hopsnu
sama ve svém obdivnu
*
Ještě nezačalo sněžit
a já už toužím po jaru
Nějak nejsem schopna věřit
podzimnímu barvodaru
že hřeje
že dokáže obejmout
a dát mi pusu
když je mi smutno
Ještě nezačalo sněžit
a zase musím všechno přežít
Bez tebe
Na svatého Martina
těžko se usíná
sama v dvojlůžku
Hledám prodlužku
potřebuji si dobít mobilní telefon
pomalu chcípá
jako mého srdce tón
Někdy to tak bývá
že to všechno stojí za starou bačkoru
A já ti ještě potřebuji napsat
že nechci žádný stav na starou bačkoru
že chci tebe
a taky aby začalo sněžit
nebo prostě něco poletovat
trochu bílé něhy do našich chladných dlaní
Je svatého Martina
a já netuším
kde ten debil nechal koně
*
Je čtvrtý den dalšího prosince
Venku prší na opuštěný jedince
Taje sníh co padal předevčírem
Mám deštník nad čírem
hovno punk
já vím
Auta jezdí bez ohledu
na ty duše na chodníku
a ohodí špinavou vodou
síťovku plnou rohlíků
z Penny
Je to šílený
to úplně všechno co tvoří den
včerejšek i zítřek
Svatá Barboro
usmaž mi řízek
a vykveť do vánoc
V pennošu koledy z repráků chrčí
snad i mně to taky děsně smrčí
*
Zase mi spadl
namazanou stranou
Měla bych se držet
stranou
pečivu
Inkaso na lednici
čeká na výplatu
Hledám záplatu
na seznamce
Věřím své bance
že je bez poplatků
Věřím sobě
že v tobě ještě sem
Dobře ti tak
Jdou dvě slepice po silnici
a jedna říká pozor nákláďááááaak
*
Výdech i Nádech
cítím tě v zádech
stále
jako nekončící kudlojízdu
s prožitkem
Vždycky pro mě budeš
obyčejným dobytkem
|
