na další stranu
Michael Lorenc
Horní Podkozí, hospoda, kde jsme v roce 1966 měli „svatební hostinu“.
PROTIPÓLY
Dítě,
za zády vesmír,
sní tě
/chtělo by tě
sníst,
ale nesmí/,
stařec,
za zády smrt,
která se mu hnusí,
chtěl by získat
čarokrásnou Ruth,
jenže zemřít
musí.
NOVÝ SVĚT
Uprostřed Prahy vesnička,
špacírovali tam geniální lidé
a moje babička,
odcházeli spolu,
s Kristiánem
po tom střešním molu
odešlo i světáctví
a Praha,
spolu s oblohou,
byla rázemna nohou.
LIÁNA LIBERÁLNÍCH IKON
Na stole stojí stolní víno,
pod stolem hliněný Golem,
omikron, zdá se, není mikron,
hýkání osla, psí štěk,
na stole stojí stolní víno,
pod stolem žízní živený živel,
nic není tím, čím kdysi bylo,
život je, zdá se, přežitek,
RUTH
Přichází,
jde si pro mě,
jde
o pohyblivé obrazy
v mém nestabilním domě,
přišla,
aby mě zbavila obsese
z lesa,
když surfuji po lese,
přišla,
aby mi řekla
kdo jsem.
ČEKÁNÍ NA GODOTA
Čekal jsem Amazonku,
ale dočkal jsem se
rančerského dvorku,
po kterém se plazí
čůrek močůvky
a všude samé slepice
a slepice
a seschlé štětce
malíře Vojkůvky.
LEPT
Tvoje stehna, boky, hýždě,
jako bych doloval
vlnyz oceánu,
jako bychotvíral
křídlovou bránu,
jako bych vjížděl
kočárem zlatým
k cínovému ránu,
jako bych tušil,
že svatokrádež duší
zruší
abatyše v Pánu.
AMAZONKA
estoupil jsem z pyramidy tužeb,
abych si zasloužil samotu,
jsem pomalý
jako ten veletok,
statisticky vzato soutok
seboreických stok,
co všechno jsem ztratil,
když z pouti do Nadžidel
zbyl žízní živený živel
a z úhoru hor dým
bramborové nati.
OBRAZ HIERONYMA BOSCHE
Vnímám každý detail
kamenného dvora,
emailové mísy
surfujících krys,
vnímám žhavý živel,
hydrofobní ovál,
žravou strigu,
olovem zalitý vlys,
registruji lamelový rošt
ponořený do vroucího oleje,
Záhořovo lože, bože,
vražedné kly mrože!
NESPLNĚNÁPŘÁNÍ
Potřeboval bych roztát
jako sněhulák,
potřeboval bych vzlétnout
jako pták,
potřeboval bych,
aby výrok soudu
nebyljen pouhý judikát
a potřeboval bych,
aby za mnou stál
náš právní stát.
|
