| na další stranu Oldřich Damborský
	  VINOBRANÍ 
Zase oblé modré i bílé bobulevzdávají se vinařovým rukám
 
 na kopci svítí bílá Boží muka
 perly na stéblech teplota k nule
 
 Ej už bujný burčáček pod kvelbem kvasí
 Zase bude vínko a zpěv smuténku hasit
 V LUXUSNÍ RESTAURACI 
Sloupy z mramorumatná bodová světla
 šediví ptáci na skleněných dveřích
 umělé květiny deroucí se nahoru
 obrovský talíř
 s kopečkem rýže
 a svitkem ryby
 číšník chodí důstojně jako kníže
 a kmitá jakmile
 hned dojím:
 Všechno v pořádku?
 A hned odnese talíř
 Nemá o svém poslání pochyby
 Sleduje mne
 ostřížím zrakem
 radši bych si potykal vínkem
 s nějakým bodrým Moravákem
 zatímco
 celý prostor snad čeká na dalajlámu
 ale ten by stejně nepřišel
 v obrovským nádobách cypřiše
 vzduch sám vibruje klimatizací
 jako bych sám plul
 v Tichém oceánu
 a devátá vlna osamění
 se ke mně vrací...
 
 (Nepřišla jsi...)
 VĚČNÁ NAVZDORY 
Švédská ocel moravské oblohyse španělskými býky soumraku
 jež nabíhají na hadr červánků
 
 Běloba vloček padající pod nohy
 poslední lana paprsků od burlaků
 havranů co mají síly na kahánku
 
 Ty jenž máš k lásce nedozírné vlohy
 hraješ si sní jako s dominem ve vlaku
 jdeš vedle mne v rukou peří černých ptáků
 
 Však pro tebe vznikly všechny světové slohy
 Ženo  v palčácích vetchém kabátu somráků
 ty jsi Věčnost i Jiskra smějící se funebrákům
 KDYŽ IMPULS HLÁSÍ KRÁSNÉ ODPOLEDNE 
Ráno mlha s hustotou polohrubé moukyImpuls hlásí krásné odpoledne
 čirými perlami rosy pláčou říjnové louky
 
 Pak se opravdu ten bílý plášť zvedne
 a ty nemáš pod svým pláštěm nic
 jen dvě holubice co má ruka něžně vezme
 
 Řekla jsi mi: Dívej se mi zpříma do očí
 Vím tvá duše je planá růže nad srázem
 jiskra mezi námi jako blesk proskočí
 
 (Modigliani kroutí hlavou nad tím obrazem...)
 ZIMNÍ SOBOTNÍ ODPOLEDNE 
Zlaté nitky slunce na sněhových diamantechv očích třpytky chytí tvých očí ryby
 jež lesknou se a míhají čas vyvrácen v pantech
 
 Mráz vrže pod nohama jdeme plání až k lípě
 krmelec čeká stopy srnek čínské znamení
 už trochu znavení havran si kráká samolibě
 
 Starý chleba  rohlíky a trochu lásky dali jsme jim
 němým a prokřehlým s očima potulných pěvců
 vzduch je ostrý a přece opojný jako Bean Jim
 V OBCHODNÍM CENTRU OLIGARCHA 
Vezměte si zlatou i platinovou kreditkučeká na vás nevšední odpoledne
 z třísetmetrové sjezdovky se prašan zvedne
 a delfín v bazénu vám podá svou vizitku
 Můžete se bát v trojrozměrném kině
 a držet svou lásku za ruku
 ani Alláh vám nedá na zdraví žádnou záruku
 zatímco velbloudi uvízli nedaleko
 v pískové duně
 Kašmírové šály třicet zlatnictví vedle sebe
 a vše jištěno helioportem
 láska je tu adrenalinovým sportem
 v proskleném blankytném nebi vidím jen nebe
 Básničko schoulená do klubíčka
 v kterém značkovém butiku tě mám koupit?
 Ohňostroj fantazie se nedá oloupit...
 Motýl z duhových metafor
 sedl na má víčka...
 
 (Podle vyprávění J. J.)
 ŠTĚDRÝ VEČER NA MORAVĚ 
Starý havran skřehotána převysokém akátu
 jiskřivé vločky z brokátu
 sněhem ukrytá polí nahota
 
 Noci dlouhé jako finský nůž
 a žlutá okna jako slunečnice
 dnes narodilo se dítě jež jako muž
 spasil nás když vyšla Večernice
 
 To dítě směje se na slámě
 a vůbec neví o svém osudu
 zatím nad ním bdí ruka Páně
 a pár tuláckých pobudů
 VRABCI V KALUŽI (P. F. 2015) 
Vrabci v kaluži se popelísýkorky na starém dubu
 se jmelím
 tak málo jim stačí k životu
 tančit s láskou ploužák
 i gavotu
 přeji i ty penízky
 a zdravíčko jako jarní
 remízky...
 |