na další stranu
Martin Srnec
MŮJ BUDOUCÍ ŽIVOT TREPKY
Chci být příště prvokem
trepkou na čepelce
psárku rmenu nebo lučnice
Hluboko zavrtaný
ve vesmíru sena
a žít v něm dlouhý sen
dokud se celý vesmír
nezhroutí do bachoru
věčné prázdnoty
Anebo že bych se přece
skrz temné lejno
nakonec přetavil
v klásek
šustící pšenice?
***
Nebe je polní cesta
zarostlá chrpou
Po ní dnes ovce
na pastvu dupou
Nebe je louka
kolem vzrostlý mák
do něj mizí
rudý rychlovlak
***
Ta z Horní
se krčí za lipami
jen báň jí čouhá
jako uši osla v poli
A ta z Dolní
to je naše polnice
ta když zavelí
do řady postaví
i slepice
***
Zaintegrujeme si?
Moc ráda
Tak jsme integrovali
Ve stoje v leže
Tváří v tvář
Ve dne v noci
Ano
I celou noc!
A já měl stále před očima
Ty její kónický panenky
Co hořely touhou dívenky
Odhalit další primitivní funkce
A starou funkci střídala nová funkce
My počítali jedním dechem bez interpunkce
Než funkce klesla v obou ramenech
A mé ruce po jejích ramenech
VÝPRAVČÍM
Nesmíš být barvoslepý
Musíš mít univerzálně velkou hlavu
aby pro tebe měli čepici
a musíš umět pískat
abys hubou přehvízdnul
(když by ti odešla píšťalka)
celý perón
ZNEJISTĚNÍ SVĚTA ROKU 2012
Srpen a nikde žádný vosy!
Plno komárů masařek a včel
ale kde jsou vosy!?
***
Sotva umoří lebedu
rozeseje luční kvítí
už staví vínu opěru
nad vraty k provinutí
A v čase blízkém obědu
s trakařem zmizí do polí
svážet kopu kamenů
z širého okolí
Co takhle podlehnout
krátce po obědě spaní?
Kdepak a proto jen co postaví
Za kolnou sloupek kamení
A poseče hektar trávy
Už ani vteřinu nelení
a letí rovnou na půdu
namořit staré trámy
Jak den se valem krátí
Ještě k růžím kolíky
kolem do kruhu namlátí
a pak spadne na mez
se šťovíkem v puse
a do první rosy
ani na mžik nepohne se
|
