na další stranu
Oldřich Damborský
ZRÝMOVANÝ ROZHOVOR ZKLAMANÉ
Řekla:Tento svět není pro mně
jen samá závist, podraz a zrada,
chtěla bych žít v božím domě
stále ve slunci jak to mám ráda
Řekla:Budu se hřát v jeho náručí
a přece neodejdu z tohoto světa
s ním budu cítit pokoru a ne područí
s ním bude život velká symfonieta
Řekla: Buď sbohem a modli se za mě
tento pragmatický svět mi nepatří
já budu vzpomínat na tebe v každé době
tam kde bydlí řádoví bratři
Řekl jsem: Ticho a rozjímání tě nespasí
někde v kamenném odlehlém klášteře
život je přece proměnlivé počasí
láska je o citu pochopení a důvěře
Schoulila se mi náhle do náruče
a vyplakala v něm všechny své bolesti
nevím zda potom zaplatila Bohu účet
nebo se rozhodla ke štěstí sama proklestit
DVA SVĚTY
Obchodní pasáž
plná lesku a značkových obchodů
ty nádherná zlatá dívko
se svým báječným outlifem pyšně kasáš
a k popíjení šampíčka
máš sto žertovných důvodů
hřebíček uhodil na kladívko
když vejdeš do černočerné noci
a uhneš pohledem
před nastavenou vrásčitou dlaní
stařeny co klečí na pahýlech bez pomoci
Titanik namyšlenosti marně uhnul
před ledem
a tažní psi vteřin s tebou uhánějí
sněhovou plání času...
***
Naroubovali mne
jako jabloňový sad
jako bez oběti výkupné
na větu Mám tě rád
Naroubovali mne
jako planou žlutou růži
na ostny slov nevratné
na výkřik jejž páchají muži
Naroubovali mne
jako na vinnou révu zjara
na hrozny poezie závratné
a opodál Pegas cválal
Naroubovali mne
andělé na nebeském kůru
a nechtěli žádné zápisné
marně jsem hleděl vzhůru...
PODĚKOVÁNÍ VINOHRADU ZA ÚRODU
Děkuji ti zelenooký vinohrade
za pot kterým skrápěl jsem hlínu
za hořkou pachuť podobnou blínu
když viděl jsem jak plíseň hrozny krade
avšak ty ses vzchopil a dal mi bobule
jež byly oblé a plné jako ženiny prsy
a po nich zůstaly rezavého plevele trsy
v kádích se každý hrozen smál jako jezule
a bublal si svou píseň o mladém vínu
Děkuji ti vinohrade když v klínu
bouřek krup pernospory a úporné práce
dal jsi mi smaragdové perly
a já byl pro slunce jen obyčejný perlík
do něhož bušily sluneční paprsky
to byla sluneční recitace
PŘÁNÍ (P.F. 2020)
Dobrému jen vše dobré
zlému jen výsměšný smích
porvat se s tím obrem
životem co je někdy těžký
jako mokrý sníh
Ať je jako pírko sojčí
co vzlétne k andělům
ať je blízko v očích
žen i mužů a Láska patří
ke krásným údělům...
|