na další stranu
Oldřich Damborský
DESATERO
Skromnost
houževnatost
zatvrzelost
soucitnost
cílevědomost
pilnost
umanutost
láskyplnost
vstřícnost
veselost
To jsou vlastnosti
které potřebujeme
k životu
a bez nichž bychom
nepřežili...
NA REZAVÉ STRÁNI
Jdu s rezatým psem
po rezaté stráni
soumrak má oranžové slunce
v dlani
a přivírá oči nad nočním
snem
Jdu daleko od hlučícího davu
a poutačů barevných reklam
přeji si jen: Miláčku
jen mne neklam
i když každý máme svéhlavou
hlavu
Vracím se do údolí vesnice
kde vítá mne žluté světlo
za oknem kuchyně
a tvá náruč se nepodobá
rutyně
však tvé oči očarovaly mne
zase nejvíce
ÚSVIT
Kde je ten východ
z labyrintu džungle
s jedním okem kyklopa
zášti?
Jen Ariadnina nit
lásky a něhy
tě provede k úsvitu
sblížení
a jasná záře souznění
zaplaví
tvou bezovou duši
jako na vrcholu hory
Olymp
DIAMANTY ČASU
Jen pár týdnů
byl jsem pryč
z netové sítě
počítače
a když jsem se neozýval
ti praví přátelé
si dělali starost
jestli se mi něco nestalo
s mou bezovou duší
ti "praví přátelé" se neozvali
ani po mé omluvě
a tak se protřídil
zástup "těch skalních"
a zůstala jen hrstka
sedmi statečných.
Úzkým hrdlem
přesýpacích hodin
vztahů
prošel jen diamantový písek
pravdy
POZDVIHOVÁNÍ
Na révech vinohradu bílé peří
v úvrati hlíny zmrzlý plevel
kdo nepoznal letní dřinu neuvěří
že láska k vínu není jen denním
chlebem
na větévce moruše šedivý vrabec
v boudě vinohradu pospávají motyky
a Bacchus bůh vína drží svůj palec
nad touto krajinou beze vší námitky
Z olověného nebe se spouští soumrak
a zpěv ve sklepích dává smutku na frak
když jiskří spolu s vavřinečkem
Tam pod kvelbem je pohoda a teplo
a každému je jasné aniž by se řeklo
že nikdo při tom pozdvihování není béčkem
KROJOVANÝ PRŮVOD
Horko k zalknutí pot stéká z čela
hoši do vysokých bot obutí
a děvčata se štíhlým pasem jako včela
Jdou horkou silnicí na hody
zpívají písničky starodávné galánečky
v petkách jen pár hltů jiskřivé vody
Asfaltka žhne a vzduch se tetelí
zatímco oni mají úsměv na líci
oni planou a nehledají čtyřlístek v jeteli...
|
