na další stranu
Vladimír Konůpka
TAM
Tam kde tě hledám jsou jen písmena
kde tě potkám jsou bílé nepopsané listy
kde těpoznám je vakuum
miluji probouzím se
Tam kde tě vidím
jsou schody
po
nichž
ke
mně
scházíš…
Strašně mi lásko scházíš
XI/1969
MÁ LÁSKO
(v tichém objetí).
Blance
Jeden krok zpátky
a dva kroky dopředu,
každé ráno postojíme
v konejšivém objetí.
Den za dnem se odkud kam? Blížíme,
cestou posetou třpytivými střípky
tisíce roztomilých láseček,
vždyť jsou jen dva příběhy skutečné lásky,
co znají všichni a všude.
Jeden krok zpátky
a dva kroky dopředu,
večer co večer postojíme
v konejšivém objetí.
To přišel čas položit stonek růže,
co jsme tou cestou
dlouho tak zarputile svírali,
a pak si z dlaní pomalu, soucitně,
vzájemně vytahujeme trn po trnu…
XII/2023
|