na další stranu
Zdeněk Janas
JEŠTĚ TO NENÍ NA OSKARA
Tritace Trombex Urizia
Spiolto respimat
Marionety s nimiž zkouším
pimprlatórium hrát
To že jsem věčný ochotník
sem tam mne trochu ničí
Nasazení bývá obrovské -
výsledek trpasličí
S TEBOU NABLÍZKU
Po kolena v kupce hnoje
stojím
Páchne to deziluzí
Tady jsi ty
tu maličkost je moje
A kde jsou ti druzí?
Ty a já
sami dva
v takové šlamastyce
Smrdí to čím dál víc
jak tlející víra z popelnic
Jak boty tvého strýce
ZRCADLO
Kdybych uměl zpívat
rostl bych k slávě mezi tóny
Odevšad znělo by obdivné vivat
Z Paříže Říma Barcelony
Kdybych uměl zpívat
kdoví jak by to dopadlo
Nechci se za to kdyby skrývat
Mám pravdomluvné zrcadlo
SKICA
Nechci už bydlet jenom v bytě
Přebývat chci ve tvé duši
Čas plagiátor kreslí mi tě
A tobě to stále sluší
DEN KDY PRŠÍ
Svěží čistá krajina
Bradavky si hrají na
dvě rozhledny na návrší
Lepší den ti nenabídnu
Nejkrásnější bývá v týdnu
ten kdy prší
ŘÍKANKY
ROZPOČÍTADLO I
Nad Moravou suchá mračna
dole trpí země lačná
Toť začátek pro baladu
Než ji ale stačím dopsat
po římse mi začne hopsat
žízeň – věrná sestra hladu
A tak dělám za vším tečku
Sejdeme se na pivečku…
ROZPOČÍTADLO II
Tři staříci sedí v šenku
Je to pohled pro bohy
Ten nesmí to ten zas ono
ten nemůže na nohy
V hrdle sucho – pařák venku
(Budvarka je občas hostí)
Pár piv v sobě – v ruce sklenku
šourají se ku věčnosti
|