na další stranu
Anna Chabrová
IKAROVA KŘÍDLA
na pokraji marnosti se odhodlání dělí
zakrýváme stopy přímo pod vlastními těly
v naději že zázrak přijde
že se lidstvo vzchopí
přímo pod vlastními těly zakrýváme stopy
na hranici beznaděje každý duši ztrácí
křídla Ikarova
jaká mívají i ptáci
roztáhneme do větru a zkoušíme to znova
jaká mívají i ptáci
křídla Ikarova
na výsluní konce dýchá život stínem trosky
rozžhaveným pískem děti pobíhají bosky
voda syčí mezi břehy v kontinentu blízkém
děti pobíhají bosky
rozžhaveným pískem
VE VĚTRU
když s určitostí nelze říci
kam mizí mraky putující
kde dny své chladné konce smáčí
a kdy se radost blíží k pláči
pak přijde moment rozostření
a blízkost svoji auru smění
s tou nevrlostí chladné noci
tví andělé jsou černoocí
smím otázat se s jiskrou v hlase
zda dýchá svět či jenom zdá se
to v těch záblescích odhodlání
my na rytíře pasovaní
se jdeme bít za sklenku vína
a pravda je zas trochu jiná
dnes zaleskla se dorůžova
však zítra zkusí zmizet znova
když s určitostí zmizí rána
a minulost je dokonána
pak nade všechno jasně září
že světu vládne mladé stáří
ASERTIVNÍ INOVACE
existují situace
kdy se moje duše brání
každým coulem prostě jenom
z marnosti a rozmaru
přitom nové myšlenky
jsou ve dnešních dnech k roztrhání
budiž skryto v hanebnosti
co funguje postaru
|
