na další stranu
Zora Wildová
ANI MU TO NEVADÍ
V povaze štěstí je být nezasloužené.
Tak takové ať mi klidně faldy pořádně prožene.
A opravdu, na někom se štěstí parádně vyřádí
a postiženému při tom ani nevadí,
že mu jenom sprosťácky nakopává pozadí.
VY SE JEŠTĚ POŘÁD TRÁPÍTE
Vaši kamarádi a spolužáci už zástupem míří k hřbitovu,
ale vy ještě stále startujete rumplováním klikou v motoru.
Mnohý váš vrstevník už zetlel v hrobě,
a vy se ještě pořád trápíte ve zkušební době.
A vzpomínky? Ty máte zatím jenom zevnitř maminky.
MEZI DVĚMA NEČASY
Čas, aťsi nejdelší, aťsi nejkratší,
po čase přinese změnu počasí.
Čas od času mezi dvěma nečasy
nás vezme na milost a konečně se vyčasí.
A my si přejeme, kéž by takový měl ještě nějaké přesčasy.
BEZ ZDRAVÝCH KOSTÍ
Co bylo, bylo vloni a letos mě to už nedohoní,
ani kdybych si nechala u doktora
obě nohy zlomit.
A bez zdravých kostí
masíčko, bolest a průšvih zaručeně nerozchodíš.
V MUŽOVĚ NÁRUČÍ
Je půl páté? Tak tu mě máte!
A sama se vám ruče vderu do náruče.
A celá naráz se vám přitisknu na ústa,
ať vaše překvapení, váš údiv, vaše něžné ke mně přivtělení narůstá.
Ačkoliv v mužově náručí, co tam kdo ženě zaručí, třebaže si poručí?
INVESTIGATIVNĚ
Kasáš se, že jsi už prohlédl,
že jsi tomu nakonec přece na kloub přišel?
Ano, prohlédl jsi,
ale prozatím jenom svoje brýle.
I když připouštím, že značně investigativně.
VŠECHNO MOŽNÉ
Taky po mně život žádá všecko možné,
i když většinou jde jen o přání safra zbožné,
neboť on první přece musí vědět,
že pocházím z rodiny spíše chudé, nezámožné,
a proto tudíž nemám na nemožné.
AŤ SE VYSLOVÍ!
Nač tolik řečí, nač ty nekonečné proslovy,
když už na všecko na světě existuje vhodné lapidární přísloví. Nebo úsloví.
Nu, tak ať se honem každé stručně a jasně vysloví.
Či ať k tomu dá příležitost nějakému výmluvnějšímu (p)oslovi,
zatímco můj jazyk si, a rád, v nečinnosti pohoví.
|