na další stranu
Zora Wildová
PROČ TOLIK STOUPLY V CENĚ?
Jakmile udeří jejich sezóna,
nejsem s to jim odolat
a po dlouhém a opatrném vybírání očima
nedokážu dál naprázdno polykat
a odhodlám se zhřešit a zakoupit si
u stánku na tržišti něco dočerna uzrálých třešní.
Jenže ze své nuzné penzičky
si jich za obnos nikterak maličký
mohu dovolit sotva hrst,
jen abych si ledva připomněla,
vkládajíc si zvlášť každý ten pro mě vzácněvzácný kus
pomalu a obřadně do jamky úst,
jejich svěží superbonbonovou chuť.
Leč aby si přesto při tom na své přišla celá pusa,
aby si na každém soustečku smlsla podle svého nejlepšího gusta,
a taky aby se na nich poměl i můj chlebem, vodou
a tabletkami zdraví rozežraný jazyk,
si je tu za levou, tu za pravou tvář na střídačku sázím
a pak drtím mezi zuby
to masíčko plné sladké rudé šťávy,
nealko pralinkovéold very cherry limonády…
I shledávám, že chutnají pořád stejně.
Ale proč tedy teď tolik stouply v ceně?
Zřejmě proto, že třešničky se u nás
už nerodí jako kdysi po metrácích, ne-li tunách,
na stromech v sadech, alejích i volné přírodě,
nýbrž nyní se těšíme úrodě jenom na zobnutí,
jen ze lžičky nebo prstů oblíznutí,
jen té fantastické dobrotě mediálních špe(r)ků na dortě.
UŽÍVAT SI SE SOLÍ ZAŽÍVACÍ
Ještě pořád spoléhám na budoucnost,
že teprv bude.
A že jí tím proto ani do budoucna no, to teprv neubude!
Jistě, v minulosti to měla snazší.
Ale teď zase bude mít šichtu o to kratší.
A tvář mladší, hladší.
Ovšem jak s přítomností,
o kterou tu krůček po krůčku,
ač botami sedmimílovými,
byť nás často do pat tlačí,
přece ponejvíce kráčí?
Zažívat ji s co největší dávkou soli užívací.
Anebo si ji užívat bohatě posypanou solí zažívací.
|
