Lumír Slabý

ZKOUŠKA SIRÉN

Jo a vlezu ti do hlavy
řekl mi ten brouk
no někdy se to stává
a tak jsem zůstal napjatý
i když první středeční
poledne v měsíci
jasně hlásilo že je to jen
zkouška sirén
ještě že tu mám tebe
teď a tady
a nic na tebe nemusím
zkoušet
ty určitě umíš zkrotit
tyhle brouky
nebo je odtančit
nebo odesmát
vábení Sirén
to právě teď potřebuju
a mít koho pohladit

Záchvěv antihmoty

Zavadím o tebe konečky prstů
a zableskne se
tvůj vlas mě šimrá na tváři
a hořím
přečti si mé dlaně
jsou tam ty mapy dotyků
s digitálním nekonečnem
ještě tam najdeš pohoří
s nimiž se hroty dívčích prsů
můžou protnout jako první
a oceány čekající na příliv
milostného potu
a zkus mé rty
chutnají po nedočkavosti sochaře
snícího o antihmotě
jestli je tohle jen chemie
užijem si ji s láskou

PÍRKO PRO PĚŠÍ

Do snů se létá v bezvětří
tak ať je vítr
zavirovaný
a než to někdo vyšetří
odletím s tebou
až do nirvány
Jsme lasery
které smotaly
copánky z nervů
uzlová písma
jsme pírko z křídel nestálých
kterému vždycky
každý se vysmál
Fantazie nic neřeší
a taky žádná
převtělování
řvou na nás cesty pro pěší
pro které křídlo
znamená zánik