na další stranu
Karla Cikánová
SEVERKA
Dobrý den
říkávám jí večer
a myslím na zítřek
Dobrou noc
říkám Velkému vozu
Ať šťastně dojedeš
v čase mezi vlaštovkou a sýčkem
a nezlomíš bukovou loukoť kola
s paprsky světel mužných jasanů
co věky touží po Severce
Než zmizí hvězda v úsvitu
vždycky ji pozdravuj
jak s úctou a vděkem
dělávají námořníci
co ještě v noci našli si
svou bližší lásku v přístavu
Severka vzlykne rosou
a k ránu studem
trochu pobledne
UMĚT BÝT
Umět být stromem
ve sporu s bleskem
vzdorovat vichru
v údělu krupobití
Ustrnout v tichu
než ptáci přistehují
hnízda nití
v rozkvetlé koruně
Ctít bzukot včel
hrát na harfu větví
na buben letokruhů
Přijímat vzkazy
posílat je druhům
Unést i bolest
v koruně v kořenech v kůře
umět stát v pokoře
zatnout suk v pěst
a se vzkazem vůně dřeva
rozdýchat dýhy na stole
SEN O POVODNI
Stůl osiřel,
Magdaléno,
židle uplavala
jízlivými jezy.
Amorci lenoší
v lenoškách snů,
nevěří,
že pod ledovcovými pilíři
zatápí Vulkán.
Jen horolezci
na hraně hazardu
licitují,
kdy je kdo pohřbí.
Židle narazila na břeh,
po břehu zevlují
černé kočky.
ČERNÁ DÍRA
Hej, černá díro,
postůj blízko v nekonečnech,
vždyť jsem tvůj i tvá,
jak vítr, čas a temný dech
v mizení těla,
hříchů, lží a pravd,
dnem nocí žebrák,
nebo grand,
zelený jaspis, prvok,
ze železa krve rudý král,
genom vědců, svatý grál
už tenkrát při Velikém třesku.
Nech mne se vrátit do němoty,
kdy prázdno ohraničÍ
lásku, hněv,
své temně jasné hmoty.
Hej, černá díro,
pohni prstencem,
co zkřiví čas jak vlas,
vídám tě denně na zápraží,
tak daleko
a blízko zas.
ZAHRADNÍK
(kamarádovi, znali jsme se od dětství, umřel mi letos v říjnu 2020)
Byl jeden jediný
co uměl šeptat si
s přilnavým jmelím
galantně poradit
stydlivým májkám
co s chvojím borovým
Podobný měsíci
s plavýma očima
se dvěma tůněmi
co náhle zablýsknou
v potulkách za městem
za letních nocí
Nesmělé piano
váhavě laděné
nejistou strunou
mívá v své paměti
doteky rukou
I žebřík důvěrný
kradený ze zahrad
sežehlý svíčkou
vláčený půlnocí
míval ho v paměti
poslední příčkou
Po letech stále vím
v tom daru měsíce
v jediné noci
měli jsme jen jednou
jedinkrát zůstat
spolu až k rozednění
|
