literární časopis založený v roce 1964

Dušan Spáčil

U BOŽÍHO MLÝNA

(Lojzovi Marhoulovi)

Bylo už po zavíračce.
Barman rachotil židlemi
a vymetal stíny včerejška
kolem našeho stolu.
„Čas neexistuje!“
řekl Bůh
a tvrdošíjně objednal další rundu.
Chtěl jsem něco namítnout,
ale v tu chvíli
mi Dana zašeptala přímo do ucha
„Jenom se s ním, prosím tě, nehádej!“
Přisvědčil jsem tedy
a přemýšlel,
co je pravdy na tom,
že jeho prozřetelnost
roste s množstvím
vypitého vína.

POVZDECH STARÉHO KABÁTU

Kdybych měl trochu více sil
Určitě bych se... i pověsil
Jenže tak to chodí v naší skříni
Když na to nemáš pověsí tě jiní

NÁŘEK POSLEDNÍHO BRAMBORU

Jak Venuše jsem zrozen z bílé pěny,
jsem nahý, čistý, dobře uvařený!
Vymlouváte se na chuť a krásu,
ale jen pustě holdujete masu:
Vy mlsouni - vy pokrytecké ženy!