na další stranu
Štěpán Votoček
VLCI
Zhaslo světlo v mým srdci
ještě čadí knot
noc je chladná a vlci
přeskočili plot
Větřej krev a mordami
tlučou do dveří
já a oni jsme sami
půjdu otevřít
Na hrdle až ucejtím
vlhkej vlčí pysk
neleknu se dobře vím
po něm přijde stisk
POLOMY
Mrtví stojí po setmění
jak polomy na hřebeni
vítr větve láme a rve
nedořezal by ses krve
Mrtví mlčí tajnou řečí
uschlý smrky mezi klečí
a v údolí v horský řece
umrzají živých srdce
Až se jednou do hor vydám
nalehko a vprostřed zimy
k zástupu svůj polom přidám
na svý místo mezi nimi
KOMANČSKEJ MĚSÍC
Komančskej měsíc
putuje nocí
jak bílej bizon
po horních tocích
řek plnejch ledu
prérijní travou
tři orlí pera
nad všivou hlavu
válečný barvy
černou a bílou
pro svůj skalp jedu
pro smrt
svou milou
|
