na další stranu
Štěpán Votoček
KREV
Země je chladná na dotek
vyhaslo slunce mladej lev
do kolen jsem si mlčky klek
a z prsů matky saju krev
Země je chladná stmívá se
nebe je cizí pustej chrám
až s tebou příště potkám se
třeba tě ani nepoznám
Vyhaslo slunce o trup lví
v savaně rvou se hyeny
trhají krále a ve dví
jsem i já krví zbrocený
MORFIUM
Všechno co znával jsem
obrysy ztrácí
nepoznám letí-li
střely či ptáci
všechno je zastřený
ukrytý v mlze
možná jsem v Paříži
a možná v Praze
Dejte mi morfium
žíly mám jak řeky
dejte mi morfium
na co ty převleky
dejte mi morfium
s ďáblem jsme přátelé
nebaží po duši
o to míň po těle
Každej jsme trilobit
vlys do vápence
každej z nás uvěřil
nekrytý směnce
každej jsme příkazem
v binárním kódu
kolem je labyrint
tvrz bez východu
Dejte mi morfium
ať už to nebolí
dejte mi morfium
chci z toho soukolí
máky jsou jen kytky
Bůh kreslíř komiksu
tak na co výčitky
žijeme v matrixu
Kvantový vědomí
v bezbřehý sítí
neurony napájí
iluzí žití
jsme běžci v úboru
kterej nám nesed
data co čekají
na tvrdej reset
Dejte mi morfium
zvedněte rolety
dejte mi morfium
nestačej tablety
dejte mi morfium
ať už to nebolí
dejte mi morfium
velkej třesk v ampuli
Jednou se probudím
na jarní louce
na noži z pazourku
krev jednorožce
nade mnou dívčí tvář
jak mladý slunce
vtisknu tu podobu
hliněný sošce
Dejte mi morfium
žíly mám jak řeky
dejte mi morfium
na co ty převleky
dejte mi morfium
na cestu do Mekky
dejte mi morfium
pak sbohem na věky
KRÁLOVNA
Stál jsem sám v předsíni
když kdosi pod dveře
zasunul obálku
prudce jsem otevřel
Ulicí kde si dřív
hrávaly mý děti
jen vítr honil se
s listím jak dva chrti
Čtu si to pozvání
je skoro poledne
večer že drožka mě
u domu vyzvedne
Oblek mám ve skříni
starej střih samej mol
vykoupat oholit
a žádnej alkohol
Zvonek se rozdrnčel
drožkář je na prahu
obul jsem lakýrky
tak hochu odvahu
Stoupáme silnicí
jíž nikdy nejel jsem
a dál jen pěšinou
křovisky a lesem
Pak náhle zastaví
uprostřed nádvoří
mlčky mi pokyne
ať vejdu do dveří
Procházím bázlivě
komnaty paláce
a míjím všechno co
kdysi jsem poztrácel
A pak ji uvidím
krásnou jak svítání
s korunou bílých hvězd
tiše se ukláním
Po boku královny
všichni už čekají
a jeden po druhém
ruce mi dávají
Ulicí kde si dřív
hrávaly mý děti
jen vítr honí se
s listím jak dva chrti
KRVOPÁD
Rubu v lomu
rukou žulu
s rudou žilou
rubu rudu
žilovanou
žulu schodů
smrtidomu
ve rzi želez
můžu želet
můžu ležet
se svou milou
okovanou
žilou údu
v krvopádu
NŮŽ
Mám nůž s lesklou čepelí
rukojetí z rohu
v damascénský oceli
krédo: Sloužím Bohu
Dar od dámy vzácnej kus
žádná za groš kudla
nůž jak římskej gladius
dar jímž jistě zchudla
Nůž dýka i bajonet
mečík matadora
kord rytíře de la merde
z královnina dvora
Tesák lovce jelenů
dýka esesmana
dar na nějž si vzpomenu
za každýho rána
Nůž zabiják vše v jednom
z oceli jež studí
říkám si však proč jenom
trčí z mojí hrudi
KRABIČKA
Vyrazil jsem že koupím
něco na večeři
jak jdu krámem zastavím
u divnýho zboží
Vedle psího krmení
leží na regálu
piksla v nóbl balení
s lebkou na obalu
Sáh jsem po tý krabičce
v ebenovým dřevě
u ceny na visačce
stojí: Smrt ve slevě
Zvláštní pocit z toho mám
volám prodavačku
říká mi ať neváhám
jde to prý na dračku
Dárek ženě pod stromek
nebo otci k svátku
ocení jej potomek
potěšíte matku
Snadno dá se použít
podle manuálu
tip pro ty co netouží
dostat pátou šálu
Smrt jako top zážitek
v novoroční akci
a co byste pane řek?
nula reklamací
Tak jsem s díky přihodil
do košíku zboží
za jídlo jsem ušetřil
a zas mám co zažít
|
