na další stranu
Karel Sýs
CO ZBUDE ZE SVRŽENÉHO ANDĚLA?
Z každého neokřídleného
občanský průkaz
narozen tenkrát a tenkrát
trvale hlášen tam a tam
rozveden tehdy a tehdy
osvobozen od vojenské povinnosti
datum úmrtí se neuvádí
cestovní pas
peintre artiste
obličej ovale
barva očí hnědá
vaše oči hnědé
vlasy dosud černé
hrady: spatřené
Praha – Paris
Direction de la Sureté Nationale á Prague
Halámky – Vídeň
„Milý Kamilku
vše nejlepší Ti přeji k Tvým 60tým narozeninám
hodně zdravý a vše aby se Ti splnilo
co si budeš přát.
Já bych chtěla
abysme byli pořád spolu ještě 30 let
Tvá Anuška“
sen: De Dion-Bouton 8 válec 1913
Nápadně kulhala
a taky nápadně mrdala
a nápadně kouřila
neúnavně cílila ke sňatku
A pak přišla A.
přišla na konečnou jedenáctky v Dejvicích
„Tak vy jste ten kožešník?“
To byla hostina hostina v posteli
uměla obstarat hostinu
nejhorší je intelektuálka co ti říká eseje
Když moje žena rodila
na gynekologii ji nemohli vzít
na každým krámu Židům vstup zakázán
a doteďka existujou Němci
ty bych dal popravit šmahem
jenže co bych dělal s pětasedmdesátiletým esesákem?
Rudolf měl syfláka
panna nevěstinka to koupila
a pak to předala císaři pánu
U nádraží v Lánech stál automobil
jak jsem ho z dálky spatřil
nutil jsem matku ať tam zamíříme
aby nám neujel
šofér se dal s matkou do řeči
otočil klikou otevřel kapotu
motor šel
vyzval nás abychom se posadili
a jel jsem pětiletý na Stochov
To víte Paříž
motocykl jsem prodal
a 1. září 47
když šel Kamil poprvé do třídy
nasedl jsem s malířem Smetanou do Dakoty...
CARUSOVA ZPOVĚĎ
Víš chodily za mnou do šatny padesátky šedesátky
aby si prodloužily zázrak
s některými jsem se vyspal
ale nic neprodloužily
tenkrát nebyl gramofon ani rádio
poslouchali jsme Volpiho
jako anděla svrženýho z nebe který touží zpátky
po spisovateli zbude kniha po mně je všecko ztraceno
prskající nahrávka je jen odlesk
až umřu zavřou obchody
jak živi mě neslyšeli
neměli peníze na válečky natož do Opery
ale pochopili že umřel jeden z nich
syn rybáře
který proslavil jejich město jejich vlast
není jen Tiberiadské jezero
vidíš chlapce s melounem – najíš se a ještě se umyješ
Nesli mě k vlaku v sbité bedně
v té strašné konstrukci
umírající anděl tolik smrděl
pouštěl jsem větry tekl ze mne hnis
neapolský starosta si bezostyšně neomaleně zacpával nos
podruhé se na mou smrt už nedostavil
Pathé číhalo pod okny
Lutto per Caruso
Nás tenoristů je málo
Kdo odslouží mši?
I ten s úzkým rozsahem odzpívá úzkostné Te Deum
bůh v tomhle není přehnaně náročný
posbírá noty spadlé pod stůl nedomrlé polotóny z kůru
sere na trochej a daktyl
mávnutí štětce uzná za máchnutí andělského křídla
kaňku za neobjevený ostrov
překlep v jeho náčrtu prvotní zeměkoule
připustil by i válec!
Ó běda těm co brousí jeho záměr dokulata
křídla mohla klidně vypadat jak krovky berušek
případně jsme mohli věčně hryzat hroudu
úplně by stačil půdorys
bokorys a průmět jsou jen kapric
a ptačí perspektiva třešeň na sežraném dortu
Radujte se veselte se třeba placatý
vzlet si musíte zasloužit nebo vydupat
„Pusťte vše!“ to se lehko řekne
ale já vás nemůžu věčně přifukovat
„Excelsior“ nebo „Elsinor“?
Nemůžu být u všech vašich hrátek
Je víc Hamlet nebo Blanchard?
Pommard nebo Kysibelka?
Nelamte si hlavu s něčím co sám nevím
nelustrujte mě ani neklepejte přes prsty
Já vám na to bez obalu řeknu: Hovno!
Vstříc osudu i Scéna v parku
to je vaše hatmatilka
nomen omen dedit kokis
– to je ozvěna a sakra vzdálená – mé šifrované abecedy
A rozluštění?
Zapomeňte dopřejte si radost že mě nechápete
pavouk taky neví kdo se při posledním soudu chytne do sítě
Mene tekel ufarsin
váš svět nemá žádný smysl keinen Sinn
usmiřte se spokojte se s tím
jediná výjimka je Kostelec nad Orlicí
a to ještě o slunovratu
když připadne na třiadvacátýho července
Takže pozor pohov rozchod
do předem načrtnutých pozic
Teď za mne bude pár let rozhodovat
svržený anděl s tříčárkovaným cé
se sceleným trestním rejstříkem
se zacelenou jizvou po pomstě
Vzorné legato
ještě lepší ležáto
|
