na další stranu
Karel Sýs
UŽ BEZ NÁZVU
Maminčiny boty už to vědí
že do nich už živá noha nevkročí
ale věrně stojí na stráži
cudně vartují za radiátorem
Poslali jsme maminku pro Ostrov pokladů
Slyšíš Kájo teď odemyká
teď přešla u našich
teď minula Heydukovo muzeum
teď prochází parkem a teď novým tunelem
teď cinkla pokladna
a vice versa
Ó běda k loži nemocného děcka
přinesla místo Ostrova pokladů Poklad na Sierra Madre
Nějaký Bob Traven!?
Stevenson klečí v koutě
a samozvaný Němec vypravuje
Inu ale co poklad jako poklad
Největší poklad byly maminčiny nohy
plavily se za zlatým rounem v nízkých lodičkách
pro poklad na ostrově v sieře na stříbrném jezeře
tenkrát ještě mohly za dveře
Pak už jen číhaly za dveřmi
a teď - jak říkám - drží čestnou stráž
Co kdyby přece?
Ledaže se chodí i tam nahoře
v té poslední komoře
kde k páru křídel dostaneme každý
párek střevíčků pro mezihvězdnou popelku
TAM NA KONEČNÉ
Jedu do Oděsy třeba jen pro sedm slov
"ubývá bohatství s čtvercem vzdálenosti od moře"
ale do Písku už jedu jenom za maminkou
Leží a nevětrá knihovnu
prach se sype na rýžový porcelán
z něhož nikdy nepila a už se nenapije
Lžička za lžičkou za tátu a za maminku
teď pořádnou za Káju
má dva vnuky a pět pravnuků
se mnou v brance kompletní hokejové mužstvo
anebo pět světel řádné a dokonalé lóže
to už je docela pěkná miska
a víc už do ní nedostanem
prapravnuků se už nedočká
už je pozdě na všecko
každé slovo je neodvratně poslední
a když přece následuje další
je to jen z dobré boží vůle
anebo že do zahrady Eden
nastoupil nový zahradník
a Hospodin nemá čas povolávat plebs
Zpátky ani dopředu ni krok
|
