na další stranu
Stanislav Vávra
Milý a zlatý Lu, posílám do příštího DV několik básní ze sbírky
Vzkazy na účtence.
Je to nejspíš poslední sbírka, kterou ještě po chvílích sepisuji.
Pokud je to již pozdě, tak to nech na příště.
Všechny na Hájku vás pozdravuji a doufám, že se tam někdy podívám (s Tomášem). Na to odpoledne tam, stále vzpomínám… bylo mi tam dobře. Klid a harmonie všech a všeho se vším… to je vzácné.
Stanislav
8. 3. 2011
***
V poli starý dům
Sám jen svým snům
Poznenáhlu mizel
Kde stál
Kvete svízel
V uších psí štěkot
Smích a tichý vzlykot
Kdo tam byl
Kde jsou
Proč odešli
***
Moje písně se prodírají skelným prachem
možná je uslyšíš
až se mnou ulehneš
do lože křehkého tvým strachem
Moje písně se prodírají za tebou
nebesa hoří - nevidíš
kam krvavý stéká déšť
písně jsou krásné proč voní kletbou
V zrcadlech nesmyslné obrazy
za hrdlo zdrhovadlem stažené
kam zmizel stín
a ty s ním
***
Rozházené kameny
mezi slunečnicemi
mezi kvetoucími dívkami
mezi zapomenutými hroby
Den plný krásy
a samé umírání
a samé rození
a samé křty a zádušní mše
Realita snů
vidím tě přicházet
vidím tě odcházet
vidím tě nevidím
***
Tlapky mohérových poledníků
Pohyb na chodbách se zpomalil
Neslýchané jazyky
Neslýchaná slova větru
Asfaltové koberce rostou a praskají
Srdeční sval má tiché vibrace
Chtěl jsem jít do tanečních
Však přijdu již pozdě jak se zdá
Kdo ví a kdo může
Nebe nad řekou těžkne stříbrem
Jsi tam sama
Mohérový svetřík tě chrání před deštěm
Navlékáš korálky a sčítáš kanoucí hrách
Ještě jdu je však již příliš pozdě
***
Vlna za vlnou se vrací a ztrácí
Nukleární šum se plní do lahví
S barvivem pro let ptáků
Pro dusivý chrapot astmatiků
Všechny knihy jsou proto vypůjčené
Slova jsou jen na ručitele
Pěna ze slabik bublá a mizí v kanále
Básníku - dnes měl jsi namále
Vlna za vlnou se vrací
Boří i staví a snad létají i ptáci
Chůze do vrchu je nekonečný klam
Nikam nedojdeš - zůstaneš sám
A i když budeš hodně rychle pospíchat
Budeš jen vlny jednu po druhé počítat
***
Posílám vzkazy na účtence
Střevům vyhřezlým na operační stůl
Počítačům i pirátům
I ze samoobsluhy dívence
Kde do kávy kupuji si sůl
Dlouhým proplakaným dnům
A také nocím kdy měsíce bylo jen půl
Na účtence posílám vám vzkazy
Dlouhé jako po smrti je den
Jako květiny jimiž matka krmí děti
Vzpomínky z nichž v zádech mrazí
Co žil jsem byl zdá se jenom sen
Duch mizí a s ním i všechno moje smetí
Zůstal jen vzkaz na účtence moji drazí
|
