na další stranu
Libor Staněk
SLAST KRVE
ochutnal její maso
pocítil touhu
ucítil její vůni
sražená krev jen samá slast
již neslyšel křik jen teplo a vůni
záplava citů snědl ji celou
v rozkoši zjihl snědl svou ženu
napil se krve
pokořil touhu
naplnil chutě
DOZNÁNÍ
v zátiší kouta
strnulá ústa
chladný pohled v bezelstném objetí
samoty smutku prokletí
jsem opuštěný cestovatel v nitru svého těla
necítím duši srdce ni člověka
jsem stoupencem
truchlivosti samoty a marnosti
v zajetí temného bludu…ne však niterního studu
v nejtajnějších myšlenkách na smrt
EMOCE SRDCE
bludiště času emoce srdce
rozpor duše nekonečná bolest
stísnění a smutek
chce se mi křičet brečet a řvát
kopat a mlátit umřít ni vstát
bludiště času emoce srdce
rozpory duše
rozervané nitro
bolestná křeč
nechci už spát
chci umřít ni vstát
bludiště času
emoce srdce
HRNEK KÁVY
horký hrnek kávy
chladné ruce ženy
štíhlý krk v modravé záplavě podlitin
zabil ženu zasadil ránu
teď v blaženém opojení popíjí kávu
zabil ženu zatáhl smyčku
teď v opojení vlastního tepu dopíjí kávu
postavil dům zasadil strom…zabil ženu
|
