na další stranu
Otakar Kosek
***
A zase (pokolikáté) v oku
trám
a bázeň odříkaná
uvnitř
jak v prstech otčenáš
A touha pomodlit se
k tichu
Být
ale
Nechtít
Čas vyhloubený
jak schody vymodlené
koleny poutníků
Víra
popraskaná v mozolech
Veslo
čeřící hladinu sucha
Refrén dnů
hýkaný šťastnými blázny
Blahoslavení chudí duchem
Protože jim je odepřeno
toužení
Protože ukrytí
v milosrdenství Božím
je minul hřích
Ale co je to
Život bez krve
***
vzdávám se
už je ráno
na prst si navlékám
zásnubní kroužek dne
okamžik--
a bude rozehráno
kolikáté už dějství
téhle hry podivné
***
po provaze
zavěseném na skobě
zatlučené do obláčku
šplhán
o pomoc
otvírákem na konzervy
párám krabici srdce
prošlá záruka
HAIKU
(nesmělé pokusy 2)
Vyprané dny
zavěšené na šňůře
Kolíčky léta
První jarní den
Podzim života
tiše uvadá v květech
***
Jako bych létal
Coby baron Prášil
Na dělové kouli
Kolem své hlavy
Vlasy zježené hrůzou
Ono to jednou přijde
Pravým spánkem dovnitř
Levým ven
Není to úžasné
Proletět vlastní hlavou
|