Otakar Kosek

KRABICOVÁ POEZIE [3]

už zase pravdě pýcha pod ocas čichá a pravda vrní slastně vzdychá POCHOPTE JSEM UŽ STARÁ A U TOLIKA RAKVÍ ČESTNĚ STÁLA TOLIKA PODRŽELA S TOLIKA SI HRÁLA a přesto děvče převyžilé se k praporům a heslům choulí čile SNAD TŘEBA NĚKDO Z TĚHLE CHLÁPKŮ NEPOVĚSÍ MĚ ROVNOU NA OPRÁTKU a v naději že s novou běhnou se nové pravdy nezrodí na čele prošlých reklam vévodí ta pravda co svou vlastní pravdu nezná je přítulná a ke všem vlezlá bez Boha ráj je na tom světě božím I KDYŽ MÁM TĚLO PLNÉ MODŘIN VYDRŽÍM LIDÉ MILÍ PRO VAŠI TRUDNOU KRATOCHVÍLI

KRABICOVÁ POEZIE [4]

veverka v kleci srabi na peci nožky se motají ty slušný koukají na smrt a křičí po svobodě vysílání je ŽIVĚ POZOR soucit se tváří libě z veverky chlupy lítají po čase ani potají veřejně budou čumět nahlas žvanit vysílání je ŽIVĚ POZOR komu stranit slzy se třpytí v očích běs z chodníků stoupá pára stoupá řev a zas je cítit krev kapesník vlhne city reklamou šitý střižený jak si panstvo přeje elemeletele řítíme se do prdele veverka už ztrácí síly ŽIVĚ POZOR nutný je pohřeb pro kamery kapičky krve z kolotoče SENZACE veverko krev že z tebe něžně teče TO ROZEBEREM V DISKUZI ti co tě zabili teď štkají nad tvým tělem melememelemvšesemelem po očku sledují svůj obraz ušlechtilý NA OBRAZOVCE ZÁŘÍCÍ důstojné slzy a honicí psi větřící čí další stopy po krvi co v novinách se zase vyvrbí a na všech servrech jabysmet takový veverko je to svět a tvoje smrt je v jeho řádu jen v televizi pro PARÁDU

TENKRÁT V BELTÉMĚ

...rozžvýkanými zbytky slámy
horké jazyky osla a kravky
k milosti očistí
od novorozenecké krve
tělíčko

Zdrávas Maria
milostiplná
Pán s tebou


… jimi vstoupí Boží milost
na tenhle svět
krev matčina lůna
se promění
v krev synova těla

požehnaná ty mezi ženami
a požehnaný plod života tvého


… a od této chvíle to všechno
začne od konce
všechno co se stane
bude tím co bylo
To je ten, o němž jsem pravil:
Ten jenž po mně přijde, předešel mě,
neboť byl dřív než já.


… mrazivý vesmír ožije zašeptáním

Eloi, Eloi lamma sabakthani!

… synova bolest těla
nedohlédne k bolesti
OTCOVA srdce

… od této chvíle:

slunce zapadá na východě
čas se vrací k počátku stvoření světa
Bůh otec se kaje
za synovu smrt

Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil

… protože ...

on BŮH
a především Bůh OTEC
vsadil syna

Naleznete děťátko ovinuté plenkami
a položené v jeslích.


do hry proti všemožnému zlu
jistojistě si jistý
že nemůže prohrát

…protože...

přece ON BŮH
stvořil člověka
k obrazu svému
k zrcadlu milosti a lásky:

… A PROHRÁL

Od této chvíle
všechno bude jinak:

Čí je to vina
kam padne trest
Lidé si začnou
lotry plést
Komu dát milost
koho ukřižovat
a pak se za Piláta schovat…

Narodil se Kristus Pán...

***

vítr si pohrává
s tichem
něco těžkého stoupá
vzlétá
vznáší se
MLČENÍ
otvírám ústa
po způsobu kaprů

HAIKU

(nesmělé pokusy)


Kočičí drápek
potůček krve stéká
do mého štěstí


Jiskřivé ráno
stromy si češou vlasy
ticho k prasknutí


Sněží a sněží
mraky na špičkách věží
peřina mládí


Mlčení ptáků
pohřební chorál noci
slunce zašlo do ticha

Ostatní tvorba Otakara Koska publikovaná v Divokém víně:
DV 112/2021: Krabicová poezie [5]
DV 107/2020: ***
DV 101/2019: Haiku a další
DV 98/2018: xxx a další
DV 94/2018: ***
DV 18/2005: Podzim
DV 17/2005: ... 25, ... 26 a další
DV 12/2004: (...bronzoví koně pádili…)