na další stranu
Lumír Slabý
HOLA HEJ
Plánujem jak to všechno bude
malujem si to po minutách
máme i vizi trojrozměrnou
Typický neklid ve všech údech
nesnáší sebemenší průtah
pirátské plachty vpřed nás ženou
A pak uvíznem na mělčině
kde se dá se snad jen povalovat
Tam trojrozměrně když to vyjde
prokrastinovat budem líně
protože smysl toho slova
je lenost ve formátu 3D
Ten třetí rozměr přežvykuje
už každá chytrá slepenina
přes Holahej tu Mao slídí
Všude se ví že vlak nám ujel
i mobil nás chce napomínat
Je to jen lenost
klídek lidi!
VÍTEJTE V DŽUNGLI
Po každém ze všech těch pachů
trávozelených
mám duši trochu jinak naleptanou
buď jsem roztančený stařík
nebo nudný mnich
ta rezidua noci nepřežijí ráno
Válcovaný stupiditou
rytmem znuděný
poloukrytý za vráskou plnoletou
napočítám do deseti
mizím ze scény
jenže nemizí to moje vnitřní ghetto
V něm jsem kdysi na Borneu
tančil na rukách
lebky náčelníků nad mým spánkem bděly
Tak v nás občas nějaká ta
džungle propuká
a z davu je někdy
prales osamělých
VÚDÚ
Panenky vúdú
snadno poznáte
jsou blízko srdce děravé
to u maňásků nestává se
snad ani u marionet
Panenky vúdú mají vlastní svět
a teď už možná i svou báseň
Srdce dokořán
není děravější
než tunel pod Bastilou
než ty šamanské receptury
kde jehla nesmí zrezivět
Panenky vúdú mají vlastní svět
loutkám tam není dáno shůry
|
