na další stranu
Lumír Slabý
V každém tvém záhybu
Strhávám tričko
a oči svlékám
a po hodinkách
už jsem nahý
a vztyčený a bezbranný
to je ta závrať
zrajem k rozvracení
do rtů ti vnikám
na krk slova vkládám
a zpod zavřených víček
výkřiky odečítám
vstup do mne miláčku
vysaj mě zaplav mě
zatěžkej slzami
nenarozenými
v každém tvém záhybu
něžně kreslím
proti všem strachům
proti pověrám
a jiným nepřátelům
nechutně mocným
a vdechuji náš pot
a orgasmy splétám
do copánků
my jsme ten rváč
my jsme ten život
my jsme ty hlubiny
temné barvy v očích
pojďme se utopit
štěstí je bezedné
a my tak osamělí
Střemhlav
První fáze střemhlavého letu
je na zážitky chudá
no nádech odraz nuda...
až pak to začne
nejdřív pocit je tu
že hoří v podpalubí
a strach vycení zuby
v úsměvu krvelačném
a semele tě
na titěrné kusy
na to se netěš
prostě dojdou slova
a jen se křikem dusíš
a trubka Eustachova
z těch protitlaků šílí
co plíce trhají ti
a zmačkají ti oči
no tak jsi jednou skočil
kde jiní neskočili
ne bez záchranných sítí
|
