Martin Kubeček

Zmrdi!

Chlapácký Manhattan
užvaněných barabizen,
ramenaté útulky
bezpohlavní havěti,
špinavé výpary opia
na černobílém filmu
vyloveném ze zkurveného
bahna Dunaje,
sražené císařské sperma
na zmučených zátylcích
asijských služebnic
se rozlévá do vlasů a uší
a za hedvábné korzety propocené vedrem,
syrové katatonické mozky
obalené smrtonosnými hleny yperitu
sestupující do něžné ranní inverze
nad vrakovištěm juxtaponových vandráků
občana KEJNA.

Výřez

Večerní nářez v parádní vesmírný káře tajemných fantomů budoucnosti.
„Poslouchej ty mraky, vole.“
Naprosto mě uchvacuje nádhera černýho repu,
bolavých slova potichu zanikajícího ztracenýho národa marabu,
jeho melodie vyřvává z rádia pod přístrojovou deskou,
která se třese jako mamutí mimino soužené pravou sibiřskou zimnicí,
jasný nazelenalý světlo mě přes bouřlivý časovače
popela a čoudu oslňuje a najednou se někdo vedle mě začne ošklivě dusit,
protože dostal hrozně zabijáckého šota,
ale nakonec se mu ho podaří nějak ustát, je to dobrý.
V dálce se po okraji protějšího kopce žene
černej podsvětní nákladní vlak, jakoby se právě
někde za rohem vyloupnul z úplně jiný doby,
a jak se blíží do stanice postupně zastavuje,
až se jeho pohyb změní v pomalý hlemýždí šourání.
Na tmavém obzoru vyčuhuje špice továrního komínu
s rudým světlem na konci: „to je jen volební trik, vole“.
Sedíme tam asi hodinu a kecáme naprostý kraviny,
kvanta a stohy myšlenek naservírovaný na okraj hluboký jámy bez ozvěny,
někdo mi tvrdí že jsem určitě Žid, jsem skutečnej Žid,
jsem Ježíšův prapraprapra synovec,
mám na těle jeho mesiášský stigma,
který se na světle podobá rozkvetlý mexický růži,
všichni vypadaj jak ohromně všestranný herci,
pak se sebereme a sjedeme zpátky do města
a jdeme najít nějakou hospodu,
kde bychom si ještě mohli dát pivo před cestou domů.

8.6.2006

Poznal jsem člověka,
co jedl syrové brambory jen proto,
že měl hlad.

Snílek

Celý dlouhý hodiny
jsem mířil přímo do Nirvány,
a když jsem se tam
konečně dostal,
našel jsem jen ohromný růžový hovno.
Co jinýho taky čekat
od blbýho snu.

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Martina Kubečky publikovaná v Divokém víně:
DV 37/2008: Majonéza v prdeli a další
DV 34/2008: Slepí pianisté hrají pozpátku
DV 32/2007: Žvanec 2. 10. 2006, Duše kundí a další
DV 28/2007: Šedesátý obraz a další
DV 21/2006: Křeče, Neznám neznám sebe a další
DV 20/2006: Nahota, (6. 12. 2005…) a další
DV 19/2005: Podzim, Veteráni a další