na další stranu
Marta Gärtnerová
Život s poezií
Spasitel v této noční hodině
nehodí ani okem po klíně
té která sedí v jádru komety
a tichem nekonečna vládne nad světy
Noc obrací už předposlední stránku
fantazie brání mému spánku
a v srdci komety už vyje
v převleku jeptišky — ta děvka poezie!
Velký pátek
Už je zase vrba v proutku
Jsem jako kámen neznělá
V rozházeném peří žloutků
tam ve stínu kostela
oprašuju Velkou noc
starodávným husím brkem...
Kalná voda teče z věží
z hrobu vlaje bílý cár
a já jsem ta která běží
alelujá
hosana
s kraslicemi za prorokem
na ten candrbál
Psychedelická
V psychedelické tváři vesmíru
pulsuje žíhané oko
a vysílá šifrovanou zprávu
tam i tam i tam
Na jednom z jejích konců
nahý člověk završil genezi
a bubnuje na tamtam
A magnetická bouře v jeho mozku zuří
až vychyluje vesmír
Na obří hnátě muří
zelená barva spór
Přítulné sinice vesmíru
srkají ve víru
psychedelickou skutečnost
sladkých lysých hlávek
Ámen
Ámen
z kostela spad kámen
Optický klam
Lampa mi spadla do oka
a upletla tři Měsíce
tři jepice
tři svaté trojice
A já tam stála nahá
čučící blbice
se sutí pod nohama
a sama
a pak mě spolkla
noční ulice
ta její vyzývavá tlama
Nejdříve zní melodie potom báseň
Střepina Měsíce
protrhla závěsy
na chabých oknech
mojí klece
Kapkami krve
na mé dece
brodí se Galaxie
a umanutá nekončící slastí
vymýšlí melodie
Měsíc v chilli
Dnes Měsíc vypadal
jako mandle
namočená v chilli
My dva jsme se už sžili
tak jsem ho slupla
a olízla si prst...
...a olízla si prst
a z nebe řvaly dvě hyeny
na svět spálený
který se valil stokou
a málo dbal
o jednu hladovou stařenu
pro dnešek rudookou
Easy
Ptáci prší spolu s listím
z mokrých větví břízy
Zjevně nepodléhaj tísním
je jim jaksi easy
Do kůry kmene vrývám ruce
a dotýkám se mízy
Vlají fáče revoluce
páč jsou taky easy
Co bude až nic nebude
Nebude ani světlo
které by hnětlo zárodek života
Hvězdy puknou
jako přehřáté baterie
Ledová tma tmoucí
bude bloudit vesmírem
jako slepé dítě
Jenom na křižovatkách
dávných světů
budou čekat černé díry
jako otevřené řitě
až je Velký třesk znova oplodní
svým čtyřprocentním břitem
Tři básně o jaru
Báseň normální
Nebe jako ředěná močůvka
Pod ním trávník
plný pylových lamp
Číhala jsem na ně
jako malý vamp
jako jedovatá čirůvka
Báseň trochu schizofrenická
Nebe se drápe z kanalizace
Trávník posetý
plivanci malomocných trav
Oči mi padají
z mých několika hlav
V duši mi řádí jarní jepice
Báseň schizofrenická
Zvratky nebeských lamp
šlapu jak šlapka
na prstech žlutavý chlór
Do hlavy slova vletěla
slyším nebeský chór
Jsem e-liška na vinici pamp
|
