na další stranu
Lumír Slabý
METAFORA
Jo občas všechno zvorám
mám na to asi talent
zvorám i smiřování
a jako pusté lhaní
vyzní mi metafora
i rýmy dokonalé
Často mě křivda zkřiví
někdy se z ní i kácím
křivda je neprůhledná
vyrůstá někde ze dna
citové podvýživy
duševních masturbací
Násilím touhu servu
divoké koně splaším
snad jsou to pegasové
servu klid ze svých sloves
i z pomlácených nervů
a z ksichtu masku další
HEARTBEAT
Jenom tak na okraj
mám svá bolavá místa
a tam mě můžeš zranit
Myslíš když piju čaj
že nejsem ateista
to je tvé zbožné přání
Před svým si zametám
svůj ukopnutý palec
své modly unavené
Jsem občas popleta
zakletý ve spirále
a volám na ni jménem
Říkám jí zrychlený heartbeat zrychlený noční přesun
neklidně neklid mě zvábí a pak ho neunesu
Co ve mně rozpaží to není anděl páně
dnes není na stráži jsem prostě jenom raněn
Jsme jenom pápěří
ve víru informací
kde každá každou mlátí
Věřit i nevěřit
se někdy nevyplácí
i když jsme všichni svatí
Něco se pokazí
a cesta zpátky není
chutná to hořkoslaně
Když duše nemá zip
po svatém zanícení
přichází ještě zánět
Přichází zrychlený heartbeat zrychlený noční přesun
neklidně neklid mě zvábí a pak ho neunesu
Co ve mně rozpaží to není anděl páně
dnes není na stráži jsem prostě jenom raněn
K něčemu mívám blíž
něco mi ježí chlupy
a něco unavuje
Jak bezkontaktní myš
tak mívám výraz tupý
a rytmus dostal průjem
To je ten zrychlený h e a r t b e a t
|
