Jan Duběda

V KOSTELE

Ještě ne tma a už ne světlo
je doba k rozjímání

Na mřížkách zpovědnic
je usazený prach a drobné hříchy stařen
ale i dívek tak nezralých
že ještě nejdou od pecky

K poháru s mešním vínem
se z kříže spustil pavouk
Jenom si přičichnul
a tiše vyjel zpět

Marii panně
s Ježíškem v náručí
náhle se pod srdcem pohnulo
další rukojmí

KDYŽ BÁSNÍK USÍNÁ

Jenom básník usíná s pocitem
že co se událo
se někde děje znovu
z jeho viny

V jeho snu pak Mozart u spinetu
do střívek hudby
natlačí prát melodií
a špejluje to všechno slastí

Je tam i světice
která jak houba nasává
celou tu lidskou bídu

Spatří i Casanovu
jak přebírá zlatý kříž
za sladká zvěrstva v lásce

Mihne se i nevěsta
co svatební kytici pečlivě dělí
na talíře svých milenců

Vidí i matku
jak klade dítě do rakvičky
a pro jistotu přidá plínky

TENHLE DOPIS MI NAPSALA

Miláčku neříkej
že lásce mozku netřeba
že vystačí si s míchou
a že muž je pouze rozsévač a kladeč

Miláčku neříkej
že chceš-li stvořit krásu
musíš začít lůnem
a že milenci to k sobě mají
vždycky přes minové pole

Miláčku neříkej
že nebojíš se chvíle
kdy něha odlíčí ti
masku hysterie
protože básníci se domluví
a vytrhnou ti jazyk
osrstěný vínem

VŮNĚ

To vůně drží prst
na spoušti vzpomínek
a otvírá ti dveře do minulých světů
kdy přetopená vášeň
se parou srpna hnala do píšťaly
a spušťadlo tvé říje
zaseklo se na maximu

Dodnes tam někde škytá láska
při vzpomínce na rozkoš
a mlíčí z uválených pampelišek
pomalu stéká po opálených stehnech léta

NEMĚL JSEM SE PTÁT

Co o mně můžeš vědět?
že já tě pouze miluji
ale ty s tím musíš žít?
a až budeš odcházet
že vysvětím tu bolest znovu?

Co o mně můžeš vědět?
že denně omývám se strachem
a tykadly nedůvěry svazuji ti život?
že někdy vídám ve snu jak se požíráme
a jeden v druhém najdem broky?

Co o mně můžeš vědět?
že zrovna žiju srpen který se polil benzínem
a neví že červenec už dávno škrtnul?
že pak své rány léčím
ustalovačem tvých slzí?

Co o mně může vědět?
zeptal jsem se jednou mlčky a ty
jako bys mě slyšela
řeklas: málo
ale všechno čeho se děsíš