na další stranu
Tomáš Kočař
PANENKA VOODOO
Na gauči z kůže tyrkysu
myšlenkami kypří půdu
a panenku z plyše voodoo
pozoruje v obrysu
jak tančí si své smělé blues
na parapetu třetihor
a v zákoutí si tiše zpívá
„Není plyše není mor
jenž napadl by křehkou schránku
Indiánky z Nebrasky
co nechce život v objetí
a hliníkové texasky“
OTRÁVENÁ POLE
Siřičitá pole
hyzdí žlutá zář
Kapsy plné obilí
na paruce svatozář
chalana jež na posedu
tluče špačky hřebíčkem
Srpem prý se nedá sekat
rudé kvítí malíčkem
A tak chalan vysmívá se
pera prádlo chudé luně
zahnízděný v krovkách čápů
vyobrazen na koruně
DENÍK
Tiše šeptám do notýsku
perleťovým písmem knih
V tuze pera zrnko písku
na čepeli nahý mnich
Kárá stránky papíru
na posedu vždy vztyčeném
ty bílé učí klavíru
v černém fraku zničeném
Všechny břízy potřísněné
inkoustem a světlou tuší
Bohem navždy zahanbené
v kmenech stránek srdce buší
|