na další stranu
Lumír Slabý
DALEKO OD EXTÁZÍ
nějaká ropná skvrna
asi tak zajímám tě
jak zrnko písku v dunách
jak otisk prstu v blátě
a to čím slunce šílí
v noci tak směšné zdá se
pár slov jsme orosili
a hned čekáme báseň
jenže se nedostaví
co mravenčí a mrazí
ze slavíků jsou pávi
co těm je do extází
SLEPÝ TANEC
Kolikrát už jsme tady žasli
nad hloubkou svého propadliště
nad každým novým předsevzetím
a žasnout chcem i příště
až popel všech těch sluncí zhaslých
změní nás v roztančené smetí
Tolikrát jsme se neobjali
ze studu nebo zastydnutí
snad proto nám teď rudnou tváře
nad svislým tancem rtuti
i když jde o pohyb tak malý
že skoro nestojí to za řeč
Příznaky lásky jak už víme
bývají ze slepoty tkané
žádné ty romantické copy
a žádný snadný tanec
v nechtěně pravidelných rýmech
I slepým tancem dá se opít
|