Regina Krchňáková

***

Mé tělo je sladký hřích,
tvé ruce mají cit slepce,
něžně mi stékají po bocích
jak tahy mistrova štětce.
Jsme zajatci v půlnočních příbězích,
kterým za dne věřit se nechce,
ale napsat jim epitaf nejde
ani jednomu z nás lehce.

NOC

Noc našlapuje tiše, má nožky pavoučí,
jsi posel z cizí říše, zachránce tonoucích.
Noc oblékla si kabát z lidských bolestí,
užij teď své síly se vší něžností.