literární časopis založený v roce 1964

Jiří Rezek

***

Chamtivými kořenovými prstíky
trhám rozechvělé pestíky.
Nektarové exkrementy oblíznu,
k sňatku vybídnu bliznu.

HOMO DEUS

Další nedělní vzkříšení.
Do lesa dříví nošení.
Odmítáme s Bohem sdílet
náš zásadní úlet.
Pane, ctěný už nejste,
oltář obcházejí ateisté.
Naroubovali jsme si nové vlohy,
sami stát se svými bohy.

Zrazený vezír
zírá na gejzír
zítřejšího zřeknutí
zřetelných zřejmostí.

I když půjdeš pozpátku,
nikdy nedosáhneš počátku.
Jen s pokornou hlavou u nártu
můžeš znovu zakleknout na startu.

roztančení svatí na morovém kolotoči
svatozář umělého osvětlení
matoucí hmyz
který se vrhá na záda
a spíná liché páry noh
k poslednímu přijímání

Situace v 11 hodin 22 minut na 31. kilometru dnešní pouti
koruny stromů s trvalou ondulací
nabízejí v předprodeji volné lístky k zimnímu spánku
stačí jen štípnout ten výherní
s plnohodnotnou genetickou informací
a ztratit se v rytmu
cvakajících hůlek a zubních protéz
polední slunce žehlí na kamennou dlažbu
jako na filmový negativ
obtisky stínohry Proč voni a ne já
která na správně vyvolaném pozitivu
nese titul Proč já a ne voni

VARIACE NA JEDNOKOLEJNÉ TÉMA

Uzel vstupů a výstupů na centrálním nádraží,
na peroně přednosta v servilním předklonu.
Předpisová uctivost v souladu s jeho šarží
odhvízdne loučení, z objetí trhá se klon od klonu.

V posledním pozdravu knedlíkové paže kynou,
perutě holubů v rybím křiku ulekle mávnou.
Přetopená kupé žaluzií okna promnou,
paměť vpouští do depa vzpomínku dávnou.

Pozadí těl mezi švy sedadel vpita.
Tunel v šklebu zívá, tmou lokomotiva říhne.
Zdvořilostní slova v koutě zavazadly zbita,
na druhé straně představa cíle se mihne.

LITERATURA

Posledních pět minut
květné chvilky poezie
před postním rytmem.
Nahlásit přesycenost synonymy.
Zdolat intonační amplitudu.
A urvat finální rým,
dřív než metrum závěrečné sloky
předurčí životnost básně k encyklopedické hibernaci.

LETNÍ EVALUACE

Dozrávají kanadské ostružiny
v horkém dechu žíznivé feny.
Černý chlup v šedinách
je antracitovou žílou ve vápenném dole,
havranem dirigujícím sbor racků.
Hromování konfliktních mraků
a nepochopený křik nedoslýchavého
na nepřívětivou snídani.
Na Žitném ostrově sklízejí pšenici
kosou půjčenou od kmotřičky.
Nedošel jsem do cíle.
To nic.
Jen choreografická chyba.

NA DECE U VODY

Vystouplé lokty,
opřené o varhánky
krabaté stehenní kůže.
Nepružná klepeta prstů
svírají vějíř jednohlavých karet,
který ovívá povislý,
žvýkáním zubních protéz
rozechvívaný podbradek.
Rub hazardních obrázků
zakrývá plavecké košíčky
druhotných pohlavních znaků,
determinovaných stářím
už jen pro potěchu gravitační síly.
Kurva, míchej pořádně,
desítkou tě nepřebiju.

S POMOCÍ JANA BENEŠE

Zákaz nevydařené emancipace.
Klín ulož a znič.
Jen tak.
Splněný vkus je grunt lepších časů.
Teskně hučí experiment s pravdou.
Někoho baví utrpení tvorby,
někdo raději skutečné záhrobní spiknutí.
Online cesta k srdci jako alternativa lásky.

UNESCO ADVENT

náměstí majestátně rozkročeno
podloubí jako renesanční minisukně
ohanbí vyšpulených světel
obkreslila vzorek tajemné šifry na kamenné dlažbě
křesílka v taberně překapávají běžným režimem
křehká dívka na lavírované olejomalbě
opatrně se vykrucuje
z nemravného návrhu zarděného pigmentu
jednu filtrovanou zpověď prosím

JANU PALACHOVI

Rudé máky pokvetou,
až padne vlčí mlha
do nástrah bludných kamenů
a víčko vraního oka
sklopí náklad přiznaných vin
do zorného pole otce panny.