na další stranu
Eva Eiramová
HROMNICE
Do vlasů
se mi snáší sníh
a slunce
budhistický mnich
mě svléká jako nevěstu
Je čas vydat se na cestu
POPELEC
Sedíc
na trestné lavici špatných činů
koleny padám do prázdnoty nečinů
ruce objímají modlitební knížku černých myšlenek
a obraz mého já
z jasu temní
do obrazu
neznámého mistra
STŘÍHÁM SVÉ ZLOVEČKY
abych dobrovečky mohla česat
na pastvách zelených
NEBOŤ
vnučce Jovance
Neboť
já jsem obraz starých mistrů
Kdysi
někdo vzal plátno
našepsoval
vyhladil
a napjal
další udělal první tah
a jiný přidal
okr z jílu
kapku rubínu
a nebe
Na mně bylo
usadit se v rámu a najít zeď
na které budu vidět
Neboť
teď musím napnout plátno
našepsovat a vyhladit
udělat první tah
a najít jíl
a rubín
a čistý kousek nebe
Neboť
na tobě bude najít svůj rám
a zeď
a pak
napnout plátno
našepsovat…
LAVEČKA
Přejdu-li jednou přes lavečku
víckrát se nedostanu
JÁ
STEJNÁ
zpět na svoji stranu
Budu znát co je za lavečkou
A jako věta končí tečkou
skončí můj příběh
začne nový
zalavečkový
|
