František Havlín

Když prší

Vždycky když prší
vzpomenu si na ženu
jak stála
pod hlavatým stromem
a byla tak mokrá
že jste ani nepostřehli
její šaty
jenom jste tušili tvar tak dokonalý
že kdyby tam stál
Degas
zapomněl by ji namalovat

(publikováno v Divokém víně 4 / 1968)