Hynek Kočí
(Manon Themoon)

Zlomení křídel

Šílenství

Napsal bych báseň,
ale vím,
ze až se probudím,
stane se z básně
jen veršů pár,
z veršů shluk tmavých slov,
ze slov jen fleky na bílé
košili papíru,
z papíru prostředek na podpal,
a až ho zapálím,
vyletí komínem barevný dým,
vyběhnu ven a ucítím
kouř, který voní šílenstvím.

Andělé

Jak krásný je spánek tvůj
a hladit tě je jako ošetřovat
nakřáplá křídla anděla

v tvé tváři se bezstarostně míjí
noc a den
a snad já jen
s každým tvým výdechem
stávám se motýlem

sednu ti vždy na špičku nosu
a za lehkého proudění vzduchu
chvěju se jak lístek co by rád
až do srdce ti spad
- a snad jen já stávám se motýlem
když za malý úplatek
noc mine den

Jak krásný je spánek tvůj
a hladit tě je jako vědět
že andělé opravdu jsou

Neznámá

S věkem mi v dlani vyrostla
něčí tvář
dívám se na ni a hledám
rysy
jež by mi pomohly zjistit
komu v mém životě patřila
kdysi

Dívám se na svou tvář
v zrcadle
a nemůžu si vybavit jak
vypadá
tak mi tak najednou přijde
ze v něčí dlani se ukrývá

(současná tvorba)