literární časopis založený v roce 1964

Archiv divoké vinice

Prvomájová holčička v hloubětínském babyboxu je 153. děťátkem, sedmým letošním!

Holčička zcela jistě narozená 1. května stihla vstoupit do nového života dvířky babyboxu v hloubětínském GynCentru tři minuty před půlnocí, tedy na 1. máje. Z bedýnky ji vyzvedla sestřička Gita zrovna jako před měsícem a jedním dnem klučíka Vladislava. Pojmenujme tedy holčičku Gita! Sestřička mě informovala, že je na první pohled zdravá a dnes narozená, s pupečníkem převázaným modrou stužkou, oblečená a zabalená v dece. Maminka ji vybavila "rodným listem" - přesně řečeno poznámkou, že se narodila 22:33. Jak ji stihla dopravit je za 94 minut do babyboxu přesahuje veškerou moji fantazii. Sedmé letošní děťátko zvýšilo skóre holky vs. kluci na 89 : 64. Gita je 25. děťátkem odloženým v hloubětínském babyboxu. Ať žije Gita! Ať žijí Gity obě!
Babydědek Lu

Jiří Altmann zve na křest své monografie!

Jaroslav Kučera byl oceněn!

Přátelé.

Minulý týden ve čtvrtek, jsem dostal od asociace profesionálních fotografů velké ocenění. Trochu je podezírám, že to bylo vzhledem k vysokému věku a taky byl svátek Jaroslava . Ale slavnost to byla hezká…

Krásnou neděli přeji Jaroslav Kučera


https://magazin.aktualne.cz/foto/cenu-pro-osobnost-ceske-fotografie-roku-2016-ziskal-jaroslav/r~98889ab22bf511e7a70b002590604f2e/

JIndřich Štreit získal cenu a zve na výstavu!

Pedagog Institutu tvůrčí fotografie profesor Jindřich Štreit získal první cenu za autorskou knihu v soutěži Nejkrásnější kniha roku - Kde domov můj. Cenu uděluje Památník národního písemnictví a Ministerstvo kultury. Blahopřeju!
Jindra Štreit zve na svoji brněnskou výstavu Venuše.
L. H.

Jiří Altmann předvede tisk v Hollaru!

Jiří Altmann bude před veřejností tisknout své dřevořezy v neděli 23. dubna v 17 hodin. Ukázku uskuteční jako součást křtu své monografie na výstavě v pražském Hollaru na Smetanově nábřeží 6. Nevím o nikom kromě Jiřího, kdo by se v české zemi dřevořezu aktivně věnoval.
L. H.

Jaroslav Kučera zve!

152. děťátkem z babyboxu je Tomík - Tomáš ve Slezské nemocnici v Opavě!

Tomík mi zavolal z babyboxu ve středu 12. dubna 2017 ve 2 hodiny a 13 minut. Oblečené měl nové dupačky a zabalený byl v nové dece, ale nestačil se po narození vykoupat, a tak mi jeho první lékařka, vlídná a milá MUDr. Soňa Krejčí z opavské neonatologie, řekla: Trochu páchnul... Převázala mu pupečník a pozornost věnovala především jeho prohřátí, cestou do babyboxu prochladnul na 32 stupňů. Je zcela čerstvě narozený, donošený, zdravý a váží 3 100 gramů.
Tomík je 4. děťátkem, jež vstoupilo do života dvířky opavského babyboxu za osm let jeho existence, šestým letošním a 152. celkem.
A proč jsem jej pojmenoval Tomík..? Po MUDr. Tomáši Fialovi, řediteli Nemocnice Strakonice, jemuž jeho dědeček JUDr. Jan Horný v dětství říkal Tomíku. Jezdili na výlety spolu s mojí tetou Melittou Kozmovou, rozenou Hessovou, a brali s sebou moji praneteř Janu Kozmovou. Před padesáti lety... S Tomášem Fialou jsme se po tomto zjištění rozhodli, že jsme vlastně bratranci! Tomík ze Strakonic je nejvlídnější ředitel nemocnice, kterého znám, a velmi mi pomáhá.
Ať žije Tomík v Opavě! Ať žije Tomík ve Strakonicích!
Lu, babydědek z Prahy

151. děťátko celkově je 24. nalezeným v hloubětínském babyboxu a 5. letošním!

Klučíka odloženého ve čtvrtek 30. 3. 2017 v 5:21 jsem pojmenoval Vladislav (Jarý) na počest svého přítele a člena vedení spolku Babybox. Vladislav vstoupil do světa nahý, zabalený v černém šátku – něco mezi látkou a igelitem. Zcela jistě se nenarodil dnes, ale ještě si nestačil obstarat oblečení. Skóre holky versus kluci upravil na 63:88. Ať žije Vladislav! Ať žije Vladislav Jarý!
Babydědek Lu

Jaroslav Kučera zve na výstavu fotografií!

Vážení přátelé.

V příloze posílám pozvánku na vernisáž a výstavu fotografií Sudety, pokud jste ji nestihli nedávno v Praze v Czech Photo Centre, a budete se vyskytovat ve Strakonicích, třeba na místním hradu. Je to sice trochu z ruky, ale počasí bude výletní.

Jaroslav Kučera

Povídal jsem si s čilými babičkami (a taky dvěma dědečky)!

Linda Lomozová a její sestra Dominika Hůrková mě pozvaly do pražského centra RoSa, abych si popovídal s jeho obyvateli. Pro setkání bylo typické, že jsem neslyšel ani já ani babičky, a tak vzájemnou komunikaci zprostředkovávala ředitelka Marta Dietrich Dvorská. Babyboxy nebyly zdaleka jediným tématem. Na řadu přišli koně, knížky a básničky. Ze všech obyvatelek byla nejpozornější Františka Modlitbová (103) a Josefa Tibitanzlová (95), jež mi věnovala svoji knížku veršů "básně z rosy". Ať žijí milé dámy z RoSy! Sláva jejich ředitelce Martě Dietrich Dvorské!

Vladimír Stibor zve!

Jiří Altmann zve na Výstavu!

Jindra Štreit vystavuje v Chomutově!

Na chomutovské radnici otevřel 22. března profesor Jindřich Štreit svoji výstavu s cikánskými motivy pod názvem Lidem blízko. Gratuluju, Jindro. L. H.

Antologii 2007/2017 pochválil Pavol Janík!

Pozvánka na oslavu života
Bohato ilustrovanú knižnú publikáciu DIVOKÉ VÍNO: ANTOLOGIE 2007–2017 s podtitulom Pegas? Kentaur? Satyr..? (Nakladatelství Slovart, Praha 2017) nemôžem nestranne či nezaujato recenzovať, lebo som počas rokov 2007 až 2013 v Divokom víne (literárnom časopise založenom v roku 1964) publikoval množstvo básní, aforizmov, divadelných hier a poviedok – v slovenčine, angličtine i prekladov z českej poézie.
Preto sa sústredím na vecné informácie. V prvom rade treba najmä slovenským čitateľom objasniť, že Nakladatelství Slovart vzniklo v Prahe vo februári 1994 ako dcérska firma Vydavateľstva Slovart so sídlom v Bratislave. Pražské nakladateľstvo vydalo už vyše 2000 českých titulov z produkcie popredných svetových editorov i diela domácich autorov prevažne z oblasti detskej a populárno-náučnej literatúry.
Prezentovaná kniha nadväzuje na antológiu Divoké víno 1964–2007 (Nakladatelství Slovart, Praha 2007). V desiatich častiach, ktoré zodpovedajú rokom 2007 až 2017, prináša výber z rovnomenného periodika.
Vydavateľ a šéfredaktor Ludvík Hess sa od roku 2005 venuje aj záchrane nechcených detí, a tak sumarizuje zriadenie 70 babyboxov, ktoré poskytli prvotnú opateru 150 novorodencom. K autentickému príbehu jubilanta, ktorý sa 4. februára 2017 dožil sedemdesiatky, patrí rozprávanie o vlastných potomkoch, o vzťahu k ženám, ale aj príhody spojené s chovom koní v jeho žrebčinci.
V tvorbe prominentných autorov literárneho časopisu Divoké víno – Karla Sýsa, Jiřího Žáčka, Michala Černíka, Petra Cincibucha, Evy Frantinovej, Pavla Vernera a desiatok ďalších – rezonujú predovšetkým erotické a citové vzplanutia, s čím korešpondujú aj diela viacerých renomovaných výtvarníkov a fotografov.
Publikácia je určená každému, kto má záujem sa pripojiť k oslave života ako najvyššej civilizačnej a kultúrnej hodnoty.

Bořek Mezník zve!

Dobrý den, milý Ludvíku,

jak jste mi doporučil, ozývám se přesně týden před naší akcí pro noticku do Divoké vinice.
A samozřejmě Vás srdečně zvu.
Budeme křtít 25.3.2017 v 18:30 v Avoid floating gallery v Praze na náplavce.
Křtít bude Adam El Chaar svoji prózu BerZlín, já básně Vy mně taky a Šimon Leitgeb také poezii Mezi náma.
K dobré pohodě zahraje recitační undergroundová úderka Vítrholc.

Děkuju a mějte se krásně,
Bo.

150. děťátko v babyboxu v táborském G - centru, domově důchodců!

V úterý 14. března ve 21:46 se realizovalo mé dvoudenní
očekávání. 150. děťátko jsem cítil pod kůží už od včerejška, tušil jsem, že
bude v jižních Čechách, ale představoval jsem si ho spíš v Písku. Je
to první děťátko odložené v domově seniorů, babičky a dědečkové dneska
neusnou. Zdeněk Juřica dokonce viděl za několik vteřin po odložení ruce
sestřičky Ivany, která děťátko vyjmula z bedýnky. Hned jsem telefonoval
ředitelce domova Jaroslavě Kotalíkové. Děťátko našla v mobilu taky, ale
nemohla se dovolat do G - centra, takže nevěděla podrobnosti. Vzápětí mi
hlásila: Je to kluk. Dostala jsem ho jako dárek narozeninám!
Klučíka oblečeného jen do plenkových kalhotek a zabaleného v dece jsem pojmenoval Jaroslav Kotalík, samozřejmě
pracovně, a na počest ředitelky, jež zatím jediný babybox na domově seniorů v zemi
české dovolila zřídit. Jaroslav je čtvrtým letošním děťátkem a upravil skóre holčičky
versus klučíci na 88:62.
Ať žije Jaroslav! Ať žije Jaroslava Kotalíková!
Gratuluju k narozeninám, milá Jaruško! Babydědek Lu

Jindřich Štreit zva na výstavu!

Milan Kuzica píše z Austrálie!

Vazeny pan Hess,
dakujem za upozornenie na Pravo.
pozdravujem az teraz...cely tyzden (v Australii) som nemal ani chvilu volnu.

Pozitivne som ukoncil celotyzdnovu pracu okolo sochy a vytavy (v teplotach 30 -36C). Kazdy den som sa vracal pred polnocou,...ale uz to mam za sebou :-).
Velkym prekvapenim je, ze som bol hned na zaciatku podporeny Australskym ministerstvom kultury a vcera som dostal jednu z cien

http://sculpturebythesea.com/cottesloe/awards-subsidies/

+ priamu nominaciu na este vacsiu vystavu do Sydney (co je zaroven najvacsia socharska svetova vystava v exteriery :-) Sculptures by The Sea ...asi som teda neurobil hanbu :-)
(priznacna je skutocnost, ze nam na niekolko ziadosti - prosieb z ceskych Ministerstiev a zastupitelskych uradov v AU ani neodpovedali. Ked zistili z medii ocenenia, tak sa zrazu ku mne hlasia)
...hold, iny kraj iny mrav

Dnes letim domov, a moc sa tesim na Vas vsetkych.
M:-)n

fotky poslem z domu

Milan Kuzica doplnil informace: Dobry den Vazeny pan Hess, ...vratil som sa z protinozskeho Perthu Vystava dopadla vyborne, - bol som viacnasobne oceneny a postupil do Sydney (november) :-)))) Milan pre lepsie osvetlenie prikladam par fotiek a kompletna vystava je tu: http://sculpturebythesea.com/cottesloe/cottesloe-gallery/

Imaginární portréty a sny. Psychologové a malíři Marie Lhotová a Milan Nakonečný vystavují!

Marie Lhotová (PhDr., Ing, Ph.D.) a Milan Nakonečný (PhDr. prof.) uvádějí výstavu svých obrazů na radnici ve Vodňanech v Sloupové síni. Výstava začíná 4. března 2017 v 16 hodin a potrvá do 30. dubna 2017.
Malíři a psychologové napsali:
IMAGINÁRNÍ PORTRÉTY A SNY

Tváře věcí, příhod, tajemných dějů a bytostí tu byly v duších lidí dříve než slova. Jsou to imaginace a sny, dvě sestry duše, řeč obrazů „stříbrného světa“, který se vynořuje za světem vnímání a pomyslů jako svět metafyzického, který nás oslovuje vzrušující řečí obrazů. Nevyslovitelné záhadné světy, které se vynořují v naší imaginaci a vnikají do našich snů, jsou průvodci labyrintem naší duše.
Co se v nás odehrává, když pozorujeme nekonečnou hladinu klidného moře, když vstoupíme do gotické katedrály, nebo, jak řekl jistý filosof, když „na horách dýcháme dech věčnosti“. V těch vzácných chvílích zvláštního okouzlení k nám promlouvá řečí beze slov tvář věcí.
Svět má nesčetné množství tváří, je magickou fyziognomií…
Každé setkání s těmito tvářemi, ať už to jsou tváře lidí, dějů nebo věcí nám cosi říká, když naše děravé pojmy a slovní nálepky nestačí zachytit proud dynamického obsahu, který je v nich skryt. To je ta chvíle, když slova či pojmy, jakoby v závrati sklouzly a padaly kamsi hluboko až ke dnu naší duše, teprve tam se dozvídáme, co nám říká soumračná tvář jedovatého durmanu, dívčí úsměvy sedmikrásek, vzlykající dny sychravého podzimu, jak píše Verlaine, nebo tváře, které se vynořují z temnot nočního lesa.
Avšak jsou také tváře imaginární, tváře lidí, které jsme nikdy neviděli a které svět zapomněl, jako třeba tvář čaroděje Fausta, nebo neznámá tvář našeho básníka Máje. Zaujata životem a dílem takových lidí, jde naše duše stopami jejich života a utváří si jejich imaginární tvář, ze které čteme víc, než to, co bychom o nich mohli slov říci my nebo kdokoli jiný. Snažíme se je „definovat“ jejich imaginárními portréty.
A tak vám, sestrám a bratřím v imaginaci a snění, nabízíme naši cestu k imaginárním tvářím lidí, k tajemné fyziognomii krajin a věcí, které se vynořují z té krajiny naší duše, která spolu s dušemi všech lidí má společné to, co staří filosofové nazývali „anima mundi“, „duše světa“. Ponořte se s námi do „stříbrného světa“ imaginace a snů, který alespoň na chvíli je skutečnější než naše každodenní „skutečnost“.

Marie Lhotová, Milan Nakonečný

Gagarinův návrat

Pořád to píp, píp, píp, píp
nad Sibiří i nad Paříží
tuhle to nahlásil i známý V.I.P.:
„Prý se sem z vesmíru zas něco blíží!“


Hvězdáři z Greenwiche se tváří jak Pythie,
rameny krčí i u nás na Kleti,
„Nějakej podivnej tenhleten ítý je,
v tomhle snad lítali - jedině Sověti!“

Omšelá bambule se kutálí z oblohy,
na matném povrchu pár písmen se skví -
napsal je ruský zloun či imigrant trojnohý?
dokonce i v NASA jsou náhle nesví....

„Chápejte, experti jsou dávno v důchodu,
a tak se půl světa před Rusy klepe!“
EU však zjistilo,že pro strach není důvodu,
není tam SSSR, je to jen CeCeCePe!

Dušan Spáčil