Petr Pavlíček

POETICKÝ DÉMON
(text není redigován)

Dobrý den pane redaktore.Dovoluji se na Vás obrátit s prosbou.Můj 24letý syn má doma již asi 5let v šuplíku básně,které napsal.Moc bych si přála,kdyby je mohl někdo ohodnotit,zda jsou dobré.mohl byste mi poradit nebo si je přečíst?děkuji moc a s pozdravem Mirka Pavlíčková,Bělá pod Bezdězem

ukázka:Před Bouří

Před bouří z mocní se mne zvláštní pocit
A když obloha zatáhne se temně
Jako bych z všední reality procit
jenom myšlenky se chvějí ve mně

Když mraky skryjí slunce,popadne mne touha
touha po volnosti,po změně
možná je to úzkost pouhá
Úzkost plná naděje...

Krajina černých růží

A procházím krajinou,kde růže nejsou rudé
podivně tu zčernaly a jsou tak nějak chudé
Tvorové jsou bez očí a se spálenou kůží,
drásají si jazyk o trny černých růží

Z lesů stoupá jedovatý,hustý,žlutý dým
a já nevím a nevím ani s kým
v otrávených řekách tlejí těla zoufalců z nebe spadlých
a v jejich ústech jsou vidět zbytky černých růží zvadlých.

U hymrů

Z okna na ulici často se zvědavě dívám
Lidé projdou a pak mizí v dáli,a já zas závratě mí vám
V koutě Stín už povadlý musí stále zvracet
Pivo dávno mu již vyprchalo a nemá se kam vracet

V poledne pro vznešenější hosty na stůl kytičky i připraví se
A vedle v malé místnosti ten Stín lihem snad odpraví se
Štítící se,kultivovaní,a vzdělaní jedinci tvrdí:
Fuj.Vkročit sem?To nikdy nestane se!
Nejsou však nic víc,potí se,líbají ba dokonce i prdí
Však taky není tomu dávno co se proháněli v pralese.

Básní je asi 50,nazval je Pohřební písně /některé v angličtině/

When you spring, you can fall or fly.

I'm so sorry
For all bad things I've done
So please don't worry
When I'm forever gone
Can you forgive me my friends?
It's hard? Well, it depends.

Maybe we'll see each other no more
Don't regret, I was foolish asshole
I know I was dumb and boring
So be happy, now I'm falling


I'm so sorry for all my lies
I wasn't so much fair
I was neither decent nor nice
Everything seems like a blur
I will end this ridiculous game
Nobody will remember my worthless name

All jewels are not from gold
Today will rain and be cold
I hate this world and life
And now I'm going to dive
In my life I was lonely and sad
Now I am happy and dead.

The lie-spangled banner

O say ,you can kill innocent
You're American ,you're innocent
Victims , who are hurt , deaf or blind
Have stripes and stars forever in their mind
When your rocket's red glare and bombs bursting in the air
You want to control another country in the earth

Your pathetic fascistic regime is lying
And cause of money, people are dying
You want power, comfort, money
Pretending is very funny

Hey people! they only pretend
they're not what they seem
I would like to see their end
Not only in my dream

O say ,you can kill innocent
You're American ,you're innocent
Victims , who are hurt , deaf or blind
Have stripes and stars forever in their mind
When your rocket's red glare and bombs bursting in the air
You want to control another country in the earth

Wonderful world

This world is full of greed
Everybody wants to have some holding
People are deteriorate breed
Some are stupid , so they are balding

Friendship is trick ,love is a treason
Money is all, it's beyond all reason
Wars are needed ,poverty is rare
Indifference? They don't care

Clever people must be silent
Dumb daredevils can be violent
This consumer society is barking mad
I can't accept its values… I'm dead

This world is full of greed
Everybody wants to have some holding
People are deteriorate breed
Some are stupid , so they are balding
But I don't care about your empire
I'm not human being…I'm vampire

Medal of honour

It is great, I can't find the right word
I know we're right ,we're saving our world
I don't care about their sorrow
I'll kill them might tomorrow
This battle is bloody , but I don't care
I know We're right WE are fair

Oh! Should I kill this child?
I think so, it is very wild
Women are screaming , I don't care
I know We are right we are fair

Ouch! They hurt my leg
Now I'm looking for way back
I've been injured ,my friends have died
This war is right, I'm blind.

No!! Such an unbearable pain
Along the shirt bleeds my brain
I'll never kiss your lips again
I'll never see your face again
Medal of honour?I don't care
Is war right ?Is war fair?

Upíří perspektiva

Jak se dnes upírovi žije?
Zle , a tak pije.
Ale už ne lidskou krev, v ní je jed
A ten jed mění srdce v led
A mozek?Ten zamrzl taky hned

Důležitější je mít peníze a moc než mír a lásku
Je to pohodlné mít na tváři masku a přes oči pásku
V našem skvělém kapitalismu tu vše pomalu hnije
Lidi umírají v bídě , vedou se trapné americké války
Místo slov používají se baseballové pálky
Horší to už snad být nemůže, tak se nebojte anarchie

Nemůžete věřit už ani vlastní matce
Přetvářka ta jde všem velmi hladce
Uhlazení pánové rozhodují o vašem osudu
A přitom přemýšlejí jen o flašce a o sudu
A tak upír vidí že už lidem škodit nemusí
Oni sami se v pavučinách intrik udusí!

Podzim

Když slunce pomalu v dáli zapadá
Jak zalité krví často vypadá
Vítr do tváře mi lehce sviští
Meluzína už i doma piští
Padá hvězda padá listí
Déšť mi hlavu zase čistí

Konečně je šero místo otravného světla
Marné je brždění ,marné přespříliš
Pozdě,navíc blízko vidím potkávací světla
Snad to nebude bolet zas příliš
.
Luna už nad hlavou ti zvolna vychází
Hodná paní s kosou si pro mne přichází
Vítr do tváře ti lehce sviští
Meluzína už i doma piští
Padá hvězda padá listí
Déšť ze silnice mou krev čistí

Nový svět

Ve jménu kříže vaší zemi špiní
Cortéz , Pizzaro a všichni jiní
Zotročí vaše děti ,celý váš lid
Pro zlato a půdu ,bude dlouho bit
Marné varovaní ,marná rada
Čeká vás jen smrt a zrada

Na vašem utrpení vybudují nový svět
Zoufale budete moci přihlížet jen smět
Chtějí jen obrátit vás na správnou víru
Lži!Na ziscích jim záleží , ne na míru.
Marná vaše statečnost ,marná vaše čest
Proti ní tu stojí krutá conquistadorská pěst

Pozdě prohlédli jste jejich léčku
Pobít , rozhodli jste se bídnou smečku
Ale jen odvaha a oštěp ,bohužel starý brachu
Co zmůže tak asi proti střelnému prachu?
Lepší zemřít v nerovném boji mlád
Nežli svobody své se lehce vzdát

Ve jménu kříže vaší zemi špiní
Cortéz , Pizzaro a všichni jiní
Zotročí vaše děti ,celý váš lid
Pro zlato a zemi ,bude dlouho bit
Marné varovaní ,marná rada
Čeká vás jen smrt a zrada

Oheň

V pokoji sám se svou ubohostí se užírám
Čas ten nevnímám ,už vím že umírám
V osamění v zoufalství a bez naděje
Ne teď ,už dávno ,zmocnil se mne pocit beznaděje
Nyní život můj v mysli opět prožil jsem
Nelituji toho že ty prášky požil jsem
Nebude nikdo nikdy nikoho litovat
Nemusíš nikdy svědomí zpytovat

Nejsem křesťan a tak jsem nehřešil
Nejjednodušším způsobem jsem problémy vyřešil
Vím ,že vydýchával jsem vám tady vzduch
Zbytečný a otravný jako hejno much
Rozhodl jsem se radši na věky zůstat spát
Oheň vyhasl, ale stačil aspoň vzplát.
Už vím ,že tenhle svět lepší asi už nebude
Už vím, že nic lepšího než smrt mi nezbude
Odcházím ,umírám
Odcházím ožívám!!

Před Bouří

Před bouří zmocní se mne zvláštní pocit
A když obloha zatáhne se temně
Jako bych z všední reality jinam procit
Jenom myšlenky se chvějí ve mně

Když mraky skryjí slunce popadne mne touha
Touha po volnosti ,po změně
Možná je to úzkost pouhá
Úzkost plná naděje

Před bouří když vítr prudce vane
,jakoby soumrak z budoucnosti sem přivál
Co má se stát ať se stane
Hrdlo se mi svírá,bojím se co bude dál!

Hnijící stvoření(člověk)

Když v noci na podzim přelezeš hřbitovní zdi
Něco velmi zvláštního stane se ti
Omráčí tě atmosféra časů těch minulých
Pocítíš marný vzdor lidí zde zhynulých
Pocítíš radost,strach i žal
I bolest ,něco,čeho si se bál

Pak zakopneš o hrob , ten starý s otvorem
Bojíš se , nahlédneš ,však se značným odporem
Máš husí kůži ze shnilého člověka
Skončíš stejně ,to pravda odvěká
Nikdo si na tebe za 100 let už nevzpomene
Všechno cos udělal ,na to se zapomene
Jen se zamysli ,pochop jsi nic
Piko milimetr v čase,vůbec nic víc.

Cesta do Pekla

A tak už mne vezou vlakem z Terezína
Těhotná žena doma marně ruce spíná
Vezou mne do Osvětimi ,do tábora pracovat
A v ponížení a špíně život mi zkracovat
Za to že nejsem jako oni, ne árijec ale žid
Budu potrestán, popliván a krutě bit

Vlak zpomaluje, brzdí a pomalu se chystá zastavit
Vystupuji a nápis "Arbeit macht frei" mne bije do očí
Dozorce se směje, jako když něco jde právě oslavit
Potom mě srazí k zemi,pošlape a nakonec ještě pomočí

Po týdnu ve špíně musím se do hlavní kanceláře dostavit
Prý převoz jinam ,ale spíš ke zdi mě chtějí postavit
A už stojím před zdí a život můj se k neslavnému konci chýlí
Popravčí se připraví ,zamíří a v klidu střílí.

Dopis

Ahoj Gertrudo píšu ti z Prahy z Čech
Je tady teď opravdu velký spěch
Až odejdeme nezbude tu už žádný Žid
A náš Führer bude mít tak v duši klid

Těch neřádů už mám až po krk dost
Ale odpor jejich zlomíme jako křehkou kost
Vůdce má pravdu,je to s nimi vážně na mrtvici
Nejradši bych je postřílel rovnou na ulici

Nevím vlastně ani proč je tak nenávidím
Ale jsou mnohem méně než mi,a to jim nezávidím
Měli peněz a majetku než my víc
Ale za chvíli jim nezbude už vůbec nic
Zlomíme jim jejich vůli a pak i kosti
Prostě se na nich vyřádíme do sytosti

Tvůj Heinrich

Lhostejnost

Že nejsem Žid, to jsem velmi rád
Takhle můžu v naprostém klidu spát
Ne že bych proti nim něco někdy měl
Ale s Němci zadobře bych být chtěl

Nebudu se s Židy už vůbec bavit
Když se jich nacisté potřebují tak nutně zbavit
Ode dneška jsem radši hluchý a slepý
samozřejmě ne pro ty ,na něž hvězdu žlutou nenalepí

Odpoledne se chystám vyjít si jen tak ven
Ještě že mám s Němci tak vřelé vztahy
Být Žid , to bylo by jako zlý sen
A vůbec ,nebude mi vadit až je všechny vystěhují z naší Prahy
. Heil Hitler a smrt pro Jude
s úsměvem na rtech to snad nějak půjde

Krásné městečko

Rovná asfaltová silnice, v dáli mlhavé je starý hrad
Hluk aut , světla lamp, jabloní tu roste sad
Moje hnízdo nalézá se tam kde paneláků háj
Největší vzrušení ve výtahu, smog voní sladce, je už máj.

Před spánkem mňoukání psů a štěkot koček vyslechnu si
A pak už jen v záchvatu snění na budoucnost vzpomenu si
Ráno ,když vzduch je ještě cítit nocí, vstanu abych se probudil
Venku ještě měsíc svítí, odjíždím pryč abych se nenudil.

?????????????

Ležím si nehybně na nemocničním lůžku
Chci sepsat závěť,ale už nezdvihnu tužku
Tuším, že život za malou chvíli vyprchá ze mě
Tak ať už mně pohltí… ,má směšná země

Tvrdě, pracoval jsem, život svůj celý
Kde je teď váš bůh,když je tak skvělý?
Copak jsem vykonal?Co po mne zbude?
Prach jsem a v prach se obrátím,ale co potom bude?

Sny

Konečně usínám, těším se na realitu snění
Desetkrát stejný sen a pořád se mění
Jsem naprosto pocitem prázdnoty naplněn
I mozek, tou prázdnotou zcela mám zaplněn
V klidu a uvolněně , v křečích se zmítám
A pod vodou na slonovi zběsile lítám

Jednou se opíjím s babičkou ve škole
Po tom zas v pralese jezdím si na kole
Nepopsatelný intenzivní pocit šíří se ve mně
Je nechutně reálný , ničí mne temně
Když jsem zemřel,viděl jsem co bude dál
Nic se nemění.Zapomnělo se.Svět plyne dál

Nevědomost je někdy lepší…

Tak se spolu náhodou setkáváme opět po době
Teď jako před lety,klaním se tvé podobě
Kolena se mi třesou,patro se mi stáhne
Ruka má neurvale , po tvé ruce sáhne
Jdeme někam probrat ty staré dobré časy
Zatím cos byla pryč,mně zšedivěly vlasy

Tenkrát by mne nenapadlo,
že sejdeme se za tak dlouhou dobu
slunce ještě nezapadlo
a já přesto blížím se už k hrobu
Máš teď už svůj život vlastní
V němž už nemají místo mastní
Rozloučíme se,a nesejdeme se už nikdy spolu
Po smrti není totiž,nahoru a není dolu

Jsme všichni velcí kamarádi

Jsme všichni velcí kamarádi
Dokud někoho jiného jinde nemáme
Jsme všichni velcí kamarádi
Ale ruku za to do ohně nedáme
Jsme všichni velcí kamarádi
Spolu stoupáme,sami však padáme

Všechno je nestále,všechno pak pomine
Neštěstí tě jediné, jediné nemine
Život je jen nafouklá a prolhaná fraška
Jsme tady významní asi jak nákupní taška
Kampak se kampak za štěstím pohrnem
Vždyť zítra už můžu sám ležet si pod drnem

Jsme všichni velcí kamarádi
Dokud někoho jiného jinde nemáme
Jsme všichni velcí kamarádi
Ale ruku za to do ohně nedáme
Jsme všichni velcí kamarádi
Spolu stoupáme,sami však padáme

Prase

V zákopu raněn voják tiše leží
Život jeho mu pozpátku rychle běží
Pro kulomety je malou jen překážkou
Už ví,jak cítí se prase, před porážkou
Zhroucen v bolestech křičí a všem jen kleje
Chronicky chorobný chroust se mu jenom směje
V civilu byl řezníkem a prasata zabíjel
Ve válce byl taky,zbraně rád si nabíjel
Teď pomalu propadá pocitu beznaděje
Chronicky chorobný chroust se teď směje

Elegie

Hořkost a skepse do hlavy mi už dlouho stoupá
Moře nejistoty mne na svých zrádných vlnách houpá
Z ničeho nikdy nic nevzniklo ,ale z čehokoli taky
Červeň je pro mě i na jedno slovo skoupá
Na obloze vesele plují si černé mraky
Srdce mé jak šílené, často zběsile buší
Ale nikdo z vás to neslyší, jste všichni asi hluší

Andělé smrti

Někdy slyším hlasy které se mi snaží něco vnuknout
Nevím jestli jim věřit, z tohoto dilema snad můžu puknout
Tvrdí mi že život u nich je mnohem lepší nežli tady
Vyjmenovávají mi snad všechny možné jeho vady
Nejsem si jist zda-li je mám poslechnout a odejít
Nebo jestli zapomenout a jen tak je obejít

Přiznám se že absolutně nerozumím optimismu některých lidí
Nechápu co tady na tom možná světě tak skvělého stále vidí
Ale co když jsem slepý já?Nikdo nikdy neví
Všem se ten svět diametrálně odlišně často jeví
Ty hlasy teď slyším stále častěji a vůbec nevím proč
Asi jsem jen blázen, takže pro slepičí kvoč.

Blahopřání

Zastřel se,podřež ,nebo si skoč
Prostě to udělej ,neptej se proč
Spolykej prášky,použij provaz
Promiňte slečno ,není to pro vás?
Upij se k smrti, to přece nebolí
Neber ohledy,čas nic nepřebolí

Stav

Nenávist, nenávist, neznám už jiná slova
Nenávist, nenávist a nenávist zas a znova
Nenávist nevím k čemu, nenávist nevím proč
V omámení nenávisti rychle a dokola se toč
Chci tmu ,chci krev , chci svět beze dne
Chci opájet se v světě nenávisti bezedné

Zabil jsem přátele , potom i rodinu
Umírali pomalu ,asi tak hodinu
Nejdříve jsem slepeckou holí oči jim vypíchl
A potom naskrz vidličkou břicho jim propíchl
Ani moc nekřičeli,když jsem dokončil pokusy
Asi protože jsem nacpal roubík jim do pusy

Báseň č.33

Nastalo jaro , přišel máj ,ten prapodivný lásky čas
Rozkvetly naivní kytky ,smrtící slunce rozžehlo se zas
Slyšel ptáky zpívat a viděl je v zemi ležet
Do lesa, do tmy a do noci zachtělo se mu běžet

A tak ozářen hvězdami klidně si lesem kráčel
Bílé hvězdy mu radily, starý měsíc čelo smráčel

Ve svitu luny uzřel mravence ,jak staví si ten svůj hrad
Někteří prací zemřou,pro ten hrad ,jež je plný ztrát a zrad
Starají se o svoje larvičky,aby se měli jako v žitě prase
Snad šťastně se narodí, aby pak zemřely zase
Péčí, oddaností a mocí zahrnou svoji matku
I když bude mít knírka a na hlavě zlou patku

Povzdechne si hlasitě: "Proč je tak mučíš ty proradný osude?!"
Odpovědi se mu nedostává a tak radši smutně odsud jde
Přemýšlí o tom kolik už minulo mu promarněných dnů
Vybavují se mu hrozné pocity ,které mívá ze svých snů
Vše jednou pomine ,nic nemá cenu
Zaťaté pěsti , u pusy pěnu

Měsíc ho provede až k včelímu roji
Ten klidně spí ,oproti dennímu boji
Asi cítí se bezpečně , na sobě nacpané
A všechny mezery jsou důkladně zacpané
Roj dokáže bránit se ale i útočit docela směle
Sama však zaplatí smrtí za žihadlo v hrozícím těle

Taky nic k jásání , s lítostí řekne si
A do stehna sekyru z lítosti sekne si

Co pak mne čeká?Co pak mne nemine?
Nic nemá cenu , všechno však pomine

Opřel se o strom ,ten záhy však spadl
A tak svět termitů neslavně padl
žili si zde královsky ,jedli si a pili
na ten strom však nehleděli ,příliš sobečtí zde byli
Rozežírali ho pomalu ale přesto to rychle bylo dost
Do minulosti vedoucí ,nedá se opravit už žádný most
Všichni v něm zemřeli ,svoji však vinou
Třeba to postihne i společnost jinou, tak jinou

Náhle vyšlo ranní slunce , rozzářilo se tak vesele a jasně
Upálilo ho.

Pařížská

Kam?Proč?Nevím.S pytlíkem. Sem a tam.Bloudil jsem
Kolega dementní ,alkohol v hlavě,sem a tam ,tam a sem
Paříž ,město lásky, viděl jsem jen velmi mlhavě
lásku v pytlíku, motat se,zapomenout na pocit v duté mé hlavě

U nejsvětějšího srdce léčím lihem to svoje,nohy tak těžknou,tak těžknou
Co?Nepít?Ironie?Zahnat tu pravdu tak tesknou,tak tesknou.
Psát?,cha.Ambice?K čemu?Úspěchy?Práce?Já nevím,proč.
Zatahuje se.Na obloze.V hlavě.Vítr vane.Šeptání.Eiffel.Dolů si skoč

Duch

Opustit tě?To neudělal bych já nikdy tobě.
Ani když vinou tvou skončím zítra v hrobě

Moonlighting

Když ostří dotéká se kůže
Je tak horká jak jen horká býti může
Srdce tak divoce a rychle bije
Snaha sdělit si , že ještě žije
Dech zrychlí se,ztěžknou tvá víčka
Měsíc je v úplňku,zhasne tvá svíčka
Rudá ,pak krev ochotně už kape na zem

Spása

Jak to vypadá když zemřeš?,No tak zavři své oči.
Cítíš už ten zápach podobající se zápachu ztuchlé moči?
Červíčci začnou tě pomalu ale vydatně celou hned pojídat
Nejměkčí části.Copak?Tys o tom chtěla začít si povídat
Kde jsme to přestali,ach u těch červíků tak malých a bezmocných
Nasytí se tvých orgánů shnilých a nemocných
Že na život po smrti si se mne ptala?
Neuklidňuj se tím co bible shnilá ti prolhaně psala.
Ale jdi.Po smrti nečeká tě žádné peklo ani ráj
Jen pro červy chutně zavoníš,jako pro nás voní máj
A není to lepší?

Zapomnění

Jsem v pekle.Ne,nevím kde jsem,nedá se to popsat
Chtěl bych zkopírovat DNA,ale nedá se to opsat
Jsem confused § jsem asi dementní, ale nejsem si jist
Bylo by skvělé obrátit vše jako v šťastné knize trapný jen list

Nevím proč nepít každý den § proč nemluvit vůbec sprostě
Oslava nevadí?Pohřeb taky?Všechno je přetvářka,trapně jen prostě
Alkohol nevyléčí tě,ale pomůže ti zapomenout aspoň jen na chvíli
Zapomenout na strasti § malicherné problémy ,aspoň na chvíli,aspoň na chvíli

Sweet garden

Mám rád já květiny a taky drny
Třeba čtyřlístek,který nenašel jsem ještě
Miluji růže a jejich trny
Když se dotknu,krev řine se jako kapky deště

Na jednom záhoně s dyfmbachyí žiji
Vládneme společnou tragickou řečí
A její sladký jed,já tak rád piji
Až téměř nevidím, umírám křečí

Nesnáším květiny , ba ani drny
Nesnáším růže a už vůbec ne trny

Kde domov můj?

Já chtěl bych jít domů
Nevím však jak
Nevěřím tomu
Tak jako tak

Malé je mi tohle město
Malá j mi tato země
Nechutná mi české těsto
Chybí domov, chybí ve mně
Malý je mi ten váš svět
Z jara uhnil v sadě květ

Doba je zlá ,bude i dále
V směšném světě uvěznil mne čas
Jen snít mi zbývá bude i dále
Opět,stále ,znovu a zas

Dvě tváře

Náhoda má vždy jen dvě tváře
Smůla a nebo štěstí
Mrazivý pocit, noc a záře
Polibek a nebo pěstí

Přichází ďábel se zlem v těle
Za ním bůh se svým mírem v duši
Půjdu s ďáblem,půjdu v čele
Brány pekla otevřeny a mé srdce buší
S bohem jít již nemohu,on to dávno tuší
Brány jsou již otevřeny a to srdce buší

Za letní noci

Letní noc je často horká velmi
Atmosférou podivnou,jakoby nasátá byla
Pohled můj je pohled šelmy
Která nemá dost zubů , aby nadále žila

Když oči spočinou na hvězdné záři
Úzkost v srdci se odrazí na mé tváři

Za letní noci neradno okolo hřbitova chodit
Milenci mrtví, budou se možná za ruce vodit
Rušit je se nevyplácí to mi vážně věř
Jinak v lese roztrhá tě, divá dravá zvěř

A pak až se vrátíš mrtvý zpět
Nebudou ti asi, nic hezkého pět

Jaro

Přišlo jaro,přišel máj,podivný ten lásky čas
Rozkvetou naivní kytky, smrtící slunce rozžehne se zas
Ptáčci budou za okny zpívat už velmi brzy z rána
Nemohu už spát,snad pomůže mi z pistole jedna přesná rána
Páry na chodníku, vystavujíc se na odiv jen tak tiše stojí
Chápu je,schovat se jít nemohou, moc se smrti bojí
Kéž by nastal podzim, říjen nebo září
Je tak krásně temno, skepsí všechno září
Listy jsou snad od krve
Listy jsou snad od krve

Růže

Jste má hvězda na nebi,nicotou jen plném
Jste má růže avšak jen, růže s ostrým trnem
Zbláznil jsem se do vás ,tělem ale hlavně duší
Brány jsou již otevřeny a mé srdce buší
Nejkrásnější z bytostí, vy nestanete se mou pannou
Krev a slzy lítosti, spolu na zem kanou

Slunce už pomalu nad mraky vychází
Má dutá hlava už i o oči přichází
Pivní vy táckové, co příběhů jste museli vyslechnout různých
Pivní vy táckové, co vzpomínek bylo vám zjeveno hrůzných
Co slz na vás muselo skanout

Sobě

Krev v ústech a znamení
Kříže ,kůl a mámení
To upír vysál tvoji duši slabou
To upír vysál tvou krev mladou

Upír letí tmavou nocí
Opájen svou temnou mocí
Zabij ho zabij ho ať už tě nechá
Zabij ho zabij ho však už to spěchá
Slunce ach ,slunce ztrať se už přece
Nechť měsíc koupe se v krvavé řece

8

Ach ten čas jako dravá plyne řeka
8 let uteklo,co nás teď nemine, co nás teď čeká
Nejsem já potěšen, necítím smutek
Jen jsem tak zahořkl jak život utek

Hřbitovní kvítí teď vykvetlo na psacím stole
Život jak tobogán, jednou si nahoře, déle však dole
Začátek konce, život hned uplyne
Nic nemá cenu, všechno však pomine

Podzim2

Podzim je už zpět
Tma ta bude v pět
Ozvěny všech válek
Z tajemných těch dálek
K nám se zas valí
Proč jsme tak malí?
Není bůh a není nebe
Snění ,ale mráz ten zebe
Upír tajně krve pije
Satan asi někde žije

Zrcadlení

Každý den kolem tebe projde
ten bez tváře
Trápí se a brzy asi pojde
ten bez záře

Nevšímáš si ho, uzavřen je v sobě
Bojí se a zemře kvůli tobě
Nikdy ti nic neřekne,nemá na to síly
A ty ho jen přehlížíš, a tak podřeže si žíly

Den po dni uplyne, chodí stále kolem
je ti stále lhostejný,nezemře však bolem
Ještě než se rozloučil proklel tě tak vztekle
Nikdo ti nic neodpustí a smaž se věčně v pekle!

Každý den kolem tebe prošel
Teď bez tváře
Trápil se ,a tak brzy pošel
Teď bez záře

Proroctví

Vidím tmu, ač nejsem slepý
Bláto a výkaly se již na stěnu lepí
Z nebes a oceánů se tmavá krev řine
Satan se už odhodlal,nechť všechno hned zhyne

Krajan je teď guvernér,bratr ještě je výše
Až sta půl a deset uplyne,tak převrhne se číše
V součtu pak dvě sedmičky, oznámí váš konec
Svatá trojice se nepočítá, zazvoní vám zvonec
A ty to nikdy nezastavíš!!!

7 dní

První ten den vysál satan Adamovi oči
Evě zase dopřál místo vody moči
Druhý den ukousl mu uši a vyrval zuby
Její nohy utrhl a nacpal do své huby
Třetí den vytrhal mu nehty a zlomil ruce
Evě zlomil nos a čelist ,divoce s ní tluce
Na čtvrtý den jal se vytrhat jim vlasy
Kdyby ještě jazyk měli, křičeli by asi
Utrhnout všechny údy,to bylo už pátý den
Smrt se teď jim zdála jak ten nejkrásnější sen
Šestý den vytrhl páteř Adamovi z těla
A Eva hrdlo své roztrhlé žebrem jeho měla
Dcero má!
Dcero má!
Sedmý den je Satan zadupal do země .
Zemřel člověk §
bůh je bezmocný §
Satan páchá sebevraždu

2 týdny

Když smůla je rovna štěstí
A ve štěstí je neštěstí
Nevím co chci
Přesto to chci

Nevím proč je mi špatně
Nevím proč vidím matně
Budu zvracet,je mi na nic
Budu zvracet,stojím za nic

Nenávidím sám sebe silně
Na konec , připravit se musím pilně
Odporný si jsem nějak temně
Kéž shořelo by všechno ve mně
Budu zvracet je mi na nic
Budu zvracet, stojím za nic
Bez cíle
Je chvíle
Maniodeprese

Sen

Včera dlouhá a jasná byla noc
Měsíc a hvězdy zářily krásně moc
Mne zdál se potom tak sugestivní sen
Ve kterém jsem prožil tak nereálný den

V němž jsme byli sami ,spolu
U půlnočního moře , na starém molu
Když pohlédl jsem na tvou tvář
Z tmy se rázem stala zář

Ale pak jsem uslyšel velkou ránu
To padající hvězda zbudila mne k ránu
Přetrhla tak můj přenádherný sen
Teď mne čekal nudný obyčejný den
Šel bych klidně do pekla a nebo do nebe
Prostě kamkoli, když jen pro tebe
Když pohlédl jsem na tvou tvář
Z tmy se rázem stala zář

Den za dnem
Myslím na tebe
Sen za snem
Sním jen pro tebe

Okouzlila jsi mne temnou mocí
Zůstat s tebou chci dnem i nocí
Pro oči tvoje šel bych do pekla
i kdyby všechna krev ze sladkých ran mi vytekla

Budu tě milovat dokud slunce nezhasne
Budu tě milovat dokud Země nepraskne

Vánoce

Přicházejí zase ty odporné svátky míru
Jinde se válčí,máme dárky, jiní v hlavě díru
Jako ,že se nikdy nic nestalo,tak se všichni tváří
Komu by nevyhovovalo,když blbost z lidí září

Křesťanství 2 tisíce let nám vymývalo hlavu
Establishment v tom pokračuje,proti proudu plavu
A tak slavím jenom pátek
To je totiž bláznů svátek

vzpomínky(Borisovi)

Pomalu se užírat vědomím nenávratna
Stále se vracet,i když minulost byla nezávratná
Dobré vzpomínky jsou milionkrát horší nežli špatné
Nostalgie a smutek číší ze jen štěstí, málo platné
To z čeho byla radost vždycky musí pominout
A právě tohle nemůžu vzpomínkám prominout
Zlé vzpomínky jsou tak krásné,jsi rád,že už to není
Čas ,bohužel, štěstí, pokaždé jenom v lítost mění

Vlci v nás

Napiji se vína, a venku ještě měsíc svítí
Píši báseň o tom,že jsi krásná jako kvítí
Teskné vytí vlků slyším kdesi v sobě
Docela jim rozumím,vyjí dnes o tobě
Naříkají na měsíc,on tě vidí,oni ne
Vyjí strašně,jsou tak smutní,aby ne
I zželelo se jich měsíci,a tak nežli zašel
V jejich snech,pro tebe, kousek místa našel

Budoucnost

Na budoucnost svou myslet nesmím
Přijde-li to, nejím, nespím
Je to tak šílené, nesmí to být
Stane-li se, začnu jen pít
Stane-li se,nechci už žít

Je tolik možností jak si vše zkazit
Je to tak lehké, nechat se srazit
Já nechci,nechci,nechci už zpět
Stane-li se,smutně budu já pět
Stane-li se,navždy opustím svět

Requiem děl

Vojáci s nadšením do války jedou
Ti jenž je milují,tvář mají bledou
Oči jim svítily, hrdí snad byli
Po chvíli ty oči, pro pláč jen zbyly

Když země je přikrytá tisíci těl
Když hudbou jedinou,je requiem děl
Pozdě se lituje, pozdě se proklíná
Hlava už neslouží,padá jen do klína

Balada pro mrtvolu

Čas ten letí
Zas jen smetí
Zbylo z nás
Vše jde snáz
S dírou v hlavě
Vše jde hravě
V urnovém háji
Stále jak v máji
Nemáš už hlad
Necítíš chlad
Nikdo tě neruší
Srdce ti nebuší
V urně nebo v hrobě
Stejně je po tobě.