na další stranu
Jaromír Pírko
13. 6. 1998
Pokud mi okamžitě nebudeš po vůli
vysmrkám se do tvého
papírového kapesníčku
s mentolovou příchutí
ty malá mrško
14. 2. 1998
Chodili spolu po mnoho let
mnoho žlutého listí
spadlo toho roku z javorů
On stále odcházel za ní
ač ona seděla u jeho stolu
13. 3. 1998
Odejdeš ze světa
s lehounkým úklonem
aniž bys věděla
že jsme všichni proti
7. 3. 1998
Prvně v životě jsem viděl
přezku tvého opasku
směrem k nebi
Vím
že tvá láska
nebyla určena mně
11. 4. 1998
Svět je smaragdový náhrdelník
obepínající tvůj dekolt
barvy trnkového květu
Procházejíc karelské pláně
ulehneš do sněhu
a usneš
Květen 1998
Jsi ještě dál od mých peřin
než vana s teplou vodou
A přitom je tak snadné
podrbat se v rozkroku
Včera jsem o tobě přemýšlel a psal
Poslední dobou přemýšlím jen o tobě
a o bohu
Jsem nejpokornější
a bohu nejvíce oddaný ateista
12. 8. 1998
Okolo tebe proplouvám tiše
a jen šeptám
Kradu si chvilky od našeho stolu
Pak si je opatrně ukládám
jako porcelán dynastie Tchang
Doma je prohlížím
se zatajeným dechem
a hladím
24. 5. 1998
Souložení je příjemné
ale pár slov s tebou
má důležitost
existence planety
31. 5. 1998
Zdánlivě zasněná
na oko nepřístupná
s odstupem dospělých
odmítneš žít
17. 1. 1998
Pojď se mnou nahoru
a vykopej ze mne zlobu
palečkem levé nohy
Odejmi ze mne mne
děvčátko pana Andersena
6. 5. 1998
Chceš mi vzít tu
jež mi nikdy nepatřila
Tak proč ten smích?
17. 5. 1998
Je zvrhlá doba
kdy hlava amorální církve
chová se etičtěji
než intelektuální elita
Kdy zachraňuje neviňátka
před zástupy
vraždícími s tisícem výmluv na rtech
4. 5. 1998
Květen je doba
kdy by měl člověk přestat psát
a dívat se po světě
chce-li si zachovat zdravý rozum
Mám si nechat zarámovat
rameno trička
na němž spočinula tvoje tvář?
Na Karláku odkvetly pampelišky
15. 12. 1999
Máme doma hrníček
který má okraj
lehounce ven
Mám ho rád
a piji z něj jen někdy
abych si jej nezevšedněl
Je to hrníček
který má okraj
lehounce ven
Je to hrníček
který ti jde při pití
naproti
12. 9. 1999
Jsem-li poetický jen v kocovině
pak nezbývá
než abys už odešla
Nechci si zvykat na tvoje přírazy
na tvoje ušní lalůčky
na tvoji perleťovou sponu do vlasů
na naše celonoční hovory
a na sny
o kterých mi nebudeš
nikdy vyprávět
8. 8. 1999
Snažím se odpoutat
a nechci být odpoután
Mohla jsi přijít v jiném ročním období
Třeba jaro
je přece tak hravé
A neodlétal bych
Jen úzkost mi zůstala
Zvykám si na tisíce úzkostí
tak si snad zvyknu
i na tuto
26. 11. 2000
Již delší dobu
se o tobě traduje
že kouříš čuráka
jako když slimák leze na pařez
Proto ti budu
raději recitovat pár kousků
ze svého surrealistického období
11. 3. 2000
Jsi pokryta pelem
svých překrásných čtrnácti let
Asi tě budu muset oprášit
24. 3. 2000
Z okna nádražní hospody
pozoruji vlak
dyk dak dyk dak
A už mi jede
Už dlouho mi takhle nejelo
3. 1. 2000
Kdybych na tebe přestal být hrubý
při každém setkání bych se do tebe
znovu zamilovával
Na to už nemám sílu
2000
Ospalé nedělní odpoledne
v malé přístavní čajovně
Občasné zvonění zvonců
To připlouvající lodě zdraví Irkutsk
Má láska k tobě
je hluboká jako Bajkalské jezero
A jak hluboká je ta tvoje?
2000
Vezmu tě na piknik
na Stolovou horu
Rozložíme deky
ubrousky
vázu kopretin
a loutnu
Vždyť co by to bylo za piknik!
Bez loutny!
Po několika lahvích vína začnu
pod vlivem loutny
děkovat afrikánsky slunci
za tyto okamžiky
2000
Najmeme si malou rybářskou bárku
Nikdy to nepřestanu mít rád!
Tiché místo uprostřed Lofotské pánve
pár lahví vodky
a tiché místo uprostřed tvé pánve
Nikdy to nepřestanu mít rád
Pak ti ho tam frknu
až se ti
ač bílá noc
zatmí před očima
Noc rozřízne tvůj výkřik
Pal to do mne
a udělej mi takového malého hrdinu
jakým je Elian Gonzáles!
9. 6. 2001
Hladil bych tě
má krásná přítelkyně
až bych tě úplně vyhladil
2001
Dobře mířené střely mých slov
naráží na tvé šustící srdce
ozdobené lístky Adibas
Asi mi tvůj Ken rozmlátí držku
Jsi královna sjezdovky
a Miss sparťanské tribuny
Chci věčně líbat tvé
modro-žluto-červené rty
2001
Snad kdybych přešel zasněžené hory
snad kdybych ronil týdny slzy
na vašem prahu
snad kdybych tesal do mramoru
tisíce soch krásných jak ty
snad kdybych vysázel sněženky
u vašeho domu
snad tehdy bys mě začala milovat
Ale možná by jen stačilo
kdybych ti
vybaven na přechod hor
nejprve řekl
že sobecky toužím po tvé lásce
2001
Tisíce let
obíral jsem lístky akátu
prochodil celý svět
a žádný jiný nenašel
Tisíce let
obíral jsem lístky akátu
a vždy jen proto
aby se mi vysmál
Nemá tě ráda!
Snad jsem měl místo akátu
raději obírat tebe
2001
Protekla jsi mi mezi prsty
jako čistá voda
Mohu se utěšovat tím
že je to lepší
než kdybys mi protekla mezi prsty
jako voda špinavá
2001
Řekla jsi mi
že mě máš moc ráda
ale miluješ někoho jiného
Jsem šťasten
že si tak rozumíme
Také se mám moc rád
ale miluji někoho jiného
26. 9. 2002
Jste obě krásné a něžné
ani žvýkačka nedokáže
vzít vašim ústům jemnost
a očím nejistotu
Jste obě stejně krásné
ač jedné třináct
a druhé deset let
Jste obě stejně krásné
a já chtěl bych něco na památku
něco blízkého vašim rtům
a vašim očím
Jste obě stejně krásné
a já chtěl bych něco na památku
Proč nesvléknete dcerky matku?
16. 11. 2002
Jsi jako hvězdy
Také je potkávám jen v noci
Ony nemohou být u mne
já nemohu být u nich
Jen jejich světlo hladí mou tvář
23. 3. 2002
Není příjemné házet hrách na stěnu
i když je to moc milá stěna
Raději však házet hrách na stěnu
než ho mít pod nohama
Vím
že z těchto chvil
přežiji zimu
23. 1. 2002
Včera jsi řekla
že nenávidím ženy
Byl jsem překvapen
a doposud jsem
Myslíš snad
že má lyrika
je určena ovcím nebo homosexuálům?
Musím však přiznat
že heterosexualita krutě zužuje obzor
1. 12. 2002
Všechny mají něco tvého
Jsou jich zástupy
ale ani v součtu tě nenahradí
9. 3. 2003
Pohladila mě cizí vůně
Snažím se neotevřít oči
a nevyklubat se z vyhřátého pelíšku
Zase nevím kde jsem
Asi mě včera nějaká pták Noh
chytla za záda
a unesla do svého hnízda
9. 3. 2003
Ach pane Li
nebruslete mi
na hladině mého vína!
Upiji-li sklenky půl
vyvstanou vám mantinely
co nedal vám ani císař
9. 3. 2003
Sundáváš přilbu
a rozhazuješ svou blond galaxii
Očichávám tvé tělo
zrající pod koženou kombinézou
Vypravuji ti bajku
o volavce a volovi
Každý ji pochopíme po svém
a smějeme se ještě ve spánku
24. 6. 2003
Vyšel jsem do rozpálené ulice
a ovanulo mě tvých 36 stupňů
smísených s parfémem
a cigaretovým kouřem
Zatoužil jsem
po objetí figuríny
stojící před prodejnou
slunečních brýlí
Měla stříbrné vlasy
a rudé rty
které vzrušovaly víc
než ty tvé
20. 4. 2003
Objímal břízy a chtěl
aby šly s ním
On si je však nemohl odnést domů
Ač ony chtěly
ač on chtěl
23. 2. 2003
Sousedovic dcerka
ne nepodobna své matce
má na svůj věk
nezvykle listopadový pohled
1. 4. 2003
Upoutala mě tvá stehýnka
co mohla teprve letošního jara
nabýt své ženské plnosti
Po chvilce jsem uviděl i tvářičku
a pocítil chlad marnosti
Snad někdy bude moci tvá duše
dosáhnout alespoň blízkosti
něhy a elegance
svých rozkošných průvodců
4. 3. 2003
Ještě za tmy jsem vyrazil
vymydlen a v teplých botičkách
do mrazivého rána
Pocítil jsem dotek odevzdanosti a štěstí
Věří bůh v permanentní revoluci?
Určitě
Jinak by se musel v mrazivých ránech
častěji dotýkat
apatických Guevarových opic
8. 2 . 2003
Až bude mít dr. Guevara narozeniny
udělám tác chlebíčků
a sežeru ho sám
Potom si najdu
nějakou nevýraznou se psíma očima
a opilý jí budu v pelíšku
vyprávět o světové revoluci
1. 2. 2003
Ráno cítím ze svých vlasů
neznámý parfém
a v kapse mám lístek
s neznámým telefonním číslem
S bolestí si uvědomuji
že ty
které mám rád
pro jejich pokoru a sílu
jsou dnes už jen pokorné
17. 7. 2003
Brouček opustil Přibyslav
a zamířil do Havlíčkova Brodu
Část za Brodem byla utržena
Odvážně se vydal na ubrus
nedbaje lvů a plácaček štamgastů
Snad bych ho ubránil
Dlouho jsi hledala jízdenku
skloněna nad taškou
Neméně dlouho jsem pozoroval
bíle lemovaný dekolt
rámující opálenou prdelku tvých ňader
Všimla sis
že přestalo pršet?
Ta něžná usoužená utoužená
nádražní víla
musela nepochybně
kdysi vypadat jako ty
Neubránil bych ji
Nebránil bych tě
19. 10. 2003
Můj nový lněný přehoz
voní fermeží
Předpokládám
že to byl jediný důvod
proč jste kouřila můj doutník
slečno Marinetti
Vůně strojního oleje
lahodí vašemu nosu
Zlatý déšť
sestoupil v noci k vám
v podobě lehkého kulometu
16. 11. 2003
Listopadová mlha
Rozprostírá se okolo mne
rozprostíráš se okolo mne
Nemůžu tě uchopit
nemůžu ji uchopit
Naplňujete mě štěstím
vědomí vaší věčné existence
mi stačí k přežití chvilek
Dny jsou naplněny otisky snů
chvilky jsou zrcadlem nekonečna
10. 1. 2004
Více vůle do každodenního života
dívenko marně se bránící smutku
Mohu tě vidět až za 9 dní
Více vůle do každodenního života
Ty
dítě Nova Express
svalíš malíčkem
všechny nabubřelé figurky
plné sebevědomí
mne
jeho
je
Zapadáváš však sněhem
Markétko Lazarová
Tisíce vloček každodennosti
pomaličku
a nebudeš
2. 5. 2004
Polštář z pomněnek
postýlka z hlíny
Už si ani nevzpomenu
kdy jsem tě viděl naposled
Nenahradila tě žádná
Bývala by mohla
ostružinová princezna
Výstroj jí zakrývala to
co bych k uslintání ocenil
Vyprávěla a vyprávěla
A mne po dlouhé době
více bavilo naslouchat
než předvádět se
Její ostružinové vlasy
Její intonace
11. 9. 2004
Přicházíš ze Slunce
Necháš se hladit
ale nikdy mi neřekneš
co od nás chce
Anděli
Zapícháme si
|
